Zrnka Františka Vymazala

Zdroj: MZK

drobný výber

  • Kdo myslí, že jsou lidé chytří, málo vydělá.
  • Nešťastný je ten, kdo má mnoho času, aby přemýšlel o sobě.
  • Kdo se stal za tisícovku darebákem, byl by zajisté za polovici zůstal poctivým člověkem.
  • Řeka dělí divochy a spojuje kulturní národy.
  • Snáze býti dvorním radou než člověkem.
  • Nejvíce vymyslili samouci.
  • Štěstím mladosti je lehkomyslnost; štěstím stáří je lhostejnost.
  • Přímými otázkami se mnoho nedovíš.
  • Ničím nepřemluvíš hlupáka lépe nežli tím, čemu nerozumí.
  • Kniha, která nestojí za dvojí čtení, nestojí za jedno.
  • Lež je tím nebezpečnější, čím je pravdě podobnější.
  • Lidé ti odpustí spíše, když je obelžeš, než když jim povíš pravdu.
  • Neodhodlanost je horší než nečinnost.
  • Někteří lidé vynaložili celý svůj život na to, aby zemřeli bohatí.
  • Zřídkakdy pozorujeme vážnější tváře než při čtení jídelních lístků.
  • Čím je kdo nevzdělanější, tím rychleji se umí vymlouvat.
  • Se svou mladostí se loučíme až do konce života.
  • Kdo chceš býti šťasten, nežádej od života mnoho; neboť čím více žádáš, tím méně dostaneš.
  • Kdo jsi nespokojen, jdi se podívat na bídu.
  • Je vždy lépe mluviti s rozumným člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem rozumném.


ZRNKA.

SMYSLIL A SEBRAL:
František Vymazal
V Telči.
Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce.
1896. Tiskem firmy Karel Sole v Kutné Hoře.

  • Přísloví jsou starodávná zrnka.
  • Nic není nakažlivějšího než — parlament.
  • Všecko by bylo dobře poděláno, kdyby mohl člověk to ono udělat ještě jednou.
  • Velicí chlapi vypadají z daleka malí; a velicí mužové z blízka.
  • Lichváři bývají největší dobrodinci.
  • Studenti jsou nejmoudřejší lidé — mezi sebou
  • O komedie nebude nikdy potíž.
  • Kdyby řekl hlupák sebe větší moudrost, není to moudrost.
  • Čím více kdo renegátstvím opovrhuje, tím více je náchylen jiné k němu svádět.
  • Nové národy nevznikají, ale staré zanikají.
  • Kdo se nechce zdáti více než je?
  • Mnozí se mají proto za vzdělané, že nevědí co je vzdělanost.
  • Homér nebyl slepý, ale jeho vykladači.
  • Chceš-li zachovat svoji svéráznost, nechoď mezi lidi.
  • Někdy se mění význam slova, a lidé myslí, že se mění věc.
  • Mnohý se pro samu lásku nedostal k ženění.
  • Není každému dáno býti duchaplným mezi hlupáky.
  • Ve víně je pravda, ale někdy také anilin.
  • Pravý rek je ten, kdo si dobude srdcí svých nepřátel.
  • Nejraději pozorujeme na jiných to, čeho sami nemáme.
  • Vezmi některému člověku jeho škrabošku a vzal jsi mu všecko.
  • První a nejtěžší úloha člověka je, aby se hodil do světa.
  • Tradice je dědičný hřích.
  • Kdyby pršelo pivo, vymyslili by lidé vodu.
  • Gramatika zabíjí řeč.
  • To byl osud, říkáme teprve potom, když se něco nemilého stalo.
  • Prázdný žaludek vidí dál než plný.
  • Vedli zločince k šibenici a on se vyhnul maličké kaluži.
  • Zvyk jsou hodiny.
  • Některé vady jsou přednosti.
  • Větší obnos je méně než velký obnos.
  • Nečekej na smrt druhého; můžeš umřít sám.
  • Ztřeštěnec je vždycky nápadnější než rozumný člověk; tudy sláva mnohých nových umělců.
  • Kdo ví, nemají-li mravenci lepší stát než my lidé; neboť, oni posud své ústavy nezměnili.
  • Jak chudá by byla každá řeč bez tropů!
  • Ani záložny se neobejdou bez titulů; nejmenší je: občanská.
  • Čemu lidé nerozumějí, tomu dají aspoň nějaké jméno.
  • Testamenty se dělají vždy při dobrém rozumu.
  • Ženy jsou na procházce pávi, v domácnosti straky a mezi čtyřma očima holubice.
  • Spíše porovnáš sto žen nežli dvě.
  • Žena není nikdy výmluvnější, než když chválí svého muže a na svou tchyni žaluje.
  • Pokrytství je moderní neřest a moderní neřest je ctnost.
  • Kdo nejméně nese, mluví o svátcích nejvíce.
  • Manželství je klec; kdo je venku, chce do ní, a kdo je v ní, chce ven.
  • Mají-li ženy tolik rozumu jako muži, nevím; ale jistě nemají tolik nerozumu.
  • Lidé jsou podobnější své době nežli svým otcům.
  • Celý život má býti jedna velká práce.
  • Kolik lidí zajímá státní rozpočet, kteří se o svůj rozpočet pranic nestarají.
  • Hleď se připomínati luze její povinnosti; mluv jen o jejích právech.
  • Celé dějiny se vlekou duševními epidemiemi. Byla by pěkná práce vyhledati zde zdravé momenty.
  • Svéhlavost není ještě pevný charakter.
  • Hlupáci zdvihají hlavu, když chtějí říci hloupost.
  • Srovnávej se s těmi, kteří jsou lepší, ne s těmi, kteří se mají lépe.
  • Burza je místo, kde lidé kupují, co nepotřebují, a prodávají, co nemají.
  • Jenom hloupý člověk ví všecko.
  • Pravá sláva časem roste, nepravá tuchne.
  • Kdo chce všecko napravit, všeličo pokazí.
  • Kdo chce vždycky býti chválen, dá se snadno obelhat.
  • Chceš-li se poznati, pátrej, cos dnes vykonal.
  • Kdo jsi nespokojen, jdi se podívat na bídu.
  • Nejkrásnější krajina není odevšad krásná.
  • Stáří přichází náhle.
  • Každý chce dlouho žiti; nikdo nechce stárnouti.
  • Žerty bohatých lidí jsou vždy vtipné.
  • Přirozený rozum nahradí vzdělaní; ale žadne vzdělání nenahradí přirozeného rozumu.
  • Obyčejní lidé spatřují plody svého působeni; semeno, jež zaseli povahy geniální, vzchází znenáhla.
  • Zvyk je silnější než pravda.
  • Báseň je lež — ale pěkná.
  • Demagog chytá ryby dynamitem.
  • Nadávat ti pomůže ledakdo.
  • Falešná porovnání jsou velicí škůdcové pravdy.
  • Veliká většina lidí nejsou nic než spekulanti.
  • Kdyby dal soud jenom na obhájce, nebyl by nikdo odsouzen.
  • Čím více stran, tím více rozumů a tím méně rozumu.
  • Dobrý učitel vyučuje tak, jak by se rozumný žák tázal.
  • Chceš-li poznati některý národ, dávej pozor, jak mu vlastní jeho špatní spisovatele lichotí.
  • Nejslavnější Dán je — Hamlet.
  • Kdo miluje svobodu, netrp u sebe žádných zvyků.
  • Málo kdo se nese tak, jak vskutku je; nejvíce lidí se nese tak, jak by býti chtěli.
  • Kolik manželství by bylo rozvedeno, kdyby ženy — chtěly.
  • Lidé se nescházejí do shromáždění, aby o něčem přemýšleli.
  • Špatný žák, který nevynikne nad svého učitele.
  • Sejde-li se mnoho rozumných lidí, vyvedou snadno hloupost.
  • Mnohému se učíme, abychom to zapomněli.
  • Erbová zvířata (orel, medvěd atd.) jsou většinou dravci.
  • Rád bych zvěděl, kolik lidí ve větších městech, např. v Brně umírá, o nichž se právem říci může, že umřeli přirozenou smrtí.
  • Kdo má na sobě denně špatný kabát, tomu se nikdo nevysměje; ovšem ale tomu, kdo nosí týž dobrý kabát den co den.
  • Jak krásný je život plavce, jenž si svou cestu na nebi čte!
  • Veřiti není tak snadno, jak by si ledakdo myslil.
  • Člověk jenž jiným rozkazuje, nemá už úplné svobody.
  • Jsou lidé, kteří tvrdí: Rozbijme ten hrnec na kusy a bude celý.
  • Kreslit podle kreslené předlohy je tolik, jako opisovat místo psáti z hlavy.
  • Kdo můžeš, vypiš slušnou cenu za nejlepší odpověď na otázku: Jaké mají být u nás noviny pro lid?
  • Praví věřitelé nejméně věří.
  • Mnohomluvný učitel mate žáky.
  • Učitel má také žákům vyložit, jak se mají učit.
  • Řekne-li joden nové slovo, je špatné; řeknou-li je tři, je dobré.
  • Pokud bude v človeku fantasie, bude vždy zázraků dost.
  • Přesvědčení bereme často od jiných.
  • Ingenia a králové jsou nad zákonem.
  • Musíme vidět cizí věci, abychom posoudili své.
  • Nejkonservativnější země, Anglicko, má největší svobody.
  • Rád bych věděl, co se za vánoční dárek — nehodí.
  • Města se předstihují objemem a noviny papírem.
  • Velký ostrov se jmenuje kontinent.
  • Septimáni zdefinují všecko a professor Randa si netroufá definovati ani výprodej.
  • Krátká řeč je vždy aspoň ještě jadrná, vzletná anebo promyšléná.
  • Čím častěji nějakou lež opakuješ, tím se více podobá pravdě.
  • Žena bez kávového věnečku je jako trubka bez nátrubku.
  • Kamením se hází jenom na ty stromy, které nesou ovoce.
  • Kousek chemie vydá více než tisíc let filosofie.
  • Střední školy pokulhávají za vědou aspoň dvacet let.
  • Příroda mluví prosou, umění mluví rýmem.
  • Formální vzdělání je učiti se řečem, kterých nepotřebuješ.
  • Jak dobré by byly zákony, jimž by se všecky evropské státy podrobovaly.
  • Sociální demokrati chtějí stvořit ideální svět; ať stvoří raději ideální lidi, a ideální svět přijde potom sám.
  • Mnohý ani netuší, co z něho mluví.
  • Nestav člověka na cizí nohy.
  • Mnozí si odpočívají od — lenošení.
  • Mnoho lidí čte hloupější věci než by sami napsali.
  • Mnozí čtou slova, ne věci.
  • Špatný ministr, který by musil teprve dělat zkoušku.
  • Kdyby byli lidé ovce, byli by zůstali ovcemi.
  • Nová pravda zabíjí starý blud.
  • Ublížiti komu nebývá tak nebezpečno jako prokázati mu příliš mnoho dobrého.
  • Pravou výmluvnost má ten, kdo řekne všecko, ale jen to, čeho je potřeba.
  • Zdvořilost je snaha zdáti se vzdělaným člověkem.
  • Marnivost dávati je nám milejší než to, co dáváme.
  • Mladost je opilost.
  • Milujeme vždy ty, kteří se nám diví, ale ne ty, kterým se my divíme.
  • Jsou pošetilosti, které se rozmáhají jako nemoci.
  • Ať si kdo o Tobě poví sebe více dobrého, nepoví Ti nic nového.
  • Býti hrdým na sebe není neslušné, ale směšné je honositi se jinými.
  • Málo lidí ví, jak mnoho musí človek vědět, aby poznal, jak málo ví.
  • Čím má kdo méně rozumu, tím to méně pozoruje.
  • Kdo se nepokládá za příliš mnoho, je více než myslí.
  • Odvahu a skromnost nelze napodobit.
  • Co dělají velicí, o tom klepou rádi maličcí.
  • Suď o jiných tak, jak si přeješ, aby oni soudili o tobě.
  • Kdo mluví příliš mnoho o jiných, spálí si jazyk.
  • Nic není obyčejnějšího, než jméno přítel a nic není řidšího.
  • Jenom maličcí lidé dělají plány až do své smrti, větších lidí plány jdou dál.
  • Chceš-li se napiti dobrého piva, počkej až budeš mít hodnou žízeň.
  • Taškáři mívají více štěstí než spasitelé.
  • Myslit je těžko.
  • Statistika je nejprázdnější věda.
  • Dějiny vědy jsou věda sama.
  • Všem řečem přibývá slov, jimž všichni rozumíme.
  • Nezáviděl bych boháčům proto, že mohou hyřiti, ale proto, že mohou býti poctiví.
  • Mnozí přísli skrz peníze o rozum, ale málo kdo ho skrz peníze nabyl.
  • Kdo není sobě pánem, tomu panují jiní.
  • Lítost, stříkačky a dobré myšlénky přicházejí často pozdě.
  • Lot štěstí váží víc než libra rozumu.
  • Konec prasete — počátek jelita.
  • Co ví pán o sluhovi? Nic. Co ví sluha o pánovi? Všecko.
  • Jsou lidé, kteří mají tolik rozumu, že jich nelze k ničemu potřebovati.
  • Jenom rozumný člověk ví, jak se dělají hlouposti.
  • Málo lidí vypadá tak hloupě, jak skutečně jsou.
  • Dělej jenom ty své věci co nejlépe, všecko ostatní se podělá samo.
  • První stupeň moudrosti jest: na všecko naříkati. Druhý stupeň: se vším se snášeti.
  • Co se samo sebou rozumí, to je právě to, co lidem povědéti musíme.
  • Poloviční lumpi hynou rychleji než celí.
  • Neptej se napřed: Co založíme nového? ale ptej se raději: Co starého můžeme potřebovat?
  • Nekteří lidé myslili za celý svět.
  • Rým je lhář.
  • Kdo se ženi, rozpaluje svá práva a zdvojuje své povinnosti.
  • Cena latiny klesá tou měrou, kterou se zmáhají národní jazyky.
  • Kdyby každý kradl, kdo lže!
  • Čas dává otázky a my odpovědi.
  • Velicí špinavci mají rádi čisté prádlo.
  • Každý osel věří více sobě než svému vůdci.
  • Jako někdy říkáme: Škoda, že umřel, tak bychom mohli o mnohém říci: Škoda, že se narodil.
  • Je snáze státi se slavným než slavným zůstati.
  • Umění nezná módy.
  • Čím jsou lidé rozumnější, tím se snáze shodnou.
  • Nejlepší pokání je opravdové polepšení.
  • Lidi získáš nejsnáze sliby, které se nikdy nesplní.
  • Věda rozkládá, umění skládá.
  • Kdo stojí vysoko, nevidí vždy daleko.
  • Špatný obraz, který potřebuje nápisu.
  • Rozumní lidé se nehádají.
  • Latina nepřidá rozumu.
  • Ukaž mi, jak to děláš, a udělám to také.
  • Dobře překládati, je ještě jednou mysliti.
  • Kdo neumí mlčet, naučí se.
  • Nejdůležitější část dějin, dějiny naší doby, nezná nikdo.
  • Děti jsou chytřejší než jejich čítanky.
  • Co má kdo pořád na jazyku, nemusí mít také na srdci.
  • Po stromu nepoznáš ovoce.
  • Státi se slavným je čím dál tím nesnadnější.
  • Země je velmi lakomá — všecko k sobě táhne.
  • Cicero není o nic pěknější jméno než Hrachovec.
  • Malý národ mívá malé spisovatele.
  • Máme samé první ústavy, nikde druhé a třetí.
  • Peníz pán, chmel hrdina, oves kůň, (staré přísloví)
  • Věc památnou vidíš jenom jednou.
  • Nejvíc mluví lidé, kteří nemají co povědět.
  • Mrhač a lakomec jsou si podobni; mrhač rozhazuje peníze před smrtí, lakomec po smrti.
  • Dva psi sežerou třikrát tolik než jeden.
  • Kdo chce poznati lidské darebáctví, musí mít buď velmi mnoho peněz, anebo velmi málo.
  • Nejlépe jsme uložili peníze, o ktere nás někdo napálil, neboť jsme si za ně koupili kousek opatrnosti.
  • Mládí vidí před sebou dlouhánskou budoucnost, stáří vidí za sebou kratičkou minulost.
  • Nevděčnost je znamení sprostoty.
  • Člověk musil dlouho žíti, aby poznal, jak je život krátký.
  • První čtvrt našeho života se nám zdá nejdelší; proto o ní umíme nejvíce vypravovati.
  • Hodina chlapce je delší než den muže.
  • O čem jsme v mladosti myslili že víme, to víme v stáří skutečně.
  • Respekt před hloupostí; neboť, hloupost je velmoc.
  • Těžko je vládnouti zlou ženou; a dobrou někdy ještě hůř.
  • Moudrost přemnohých lidí záleží v tom, že mluví podle cizího rozumu a jednají podle vlastního nerozumu.
  • Hlavní věcí v životě je, abychom vedlejší věci nedělali hlavními.
  • Dobrá práce nejlepší zábava.
  • Čím chatrnější most, tím větší pokuta.
  • Války učí zeměpisu.
  • Noviny dělají dobrodince.
  • Kultura ukracuje věku.
  • Největší štěstí umřití v pravý čas.
  • Velkonoc končí vzkříšením.
  • Švindl je mezinárodní slovo.
  • Kdyby noviny psaly jen co je potřeba, byly by mnohem menší.
  • Penize dávají rozum těm, kteří ho už mají.
  • Vychovatel bez methody je holič s tupou břitvou.
  • Zahálka je počátek všeho ochotničeni.
  • Srdečný smích znamená u muže humor, u ženy — dobré zuby.
  • Nechval života před manželstvím.
  • Holohlavým se posmíváme tak dlouho, až nám samým počnou lézti vlasy.
  • Ženy jsou staré, když se přestanou líčiti.
  • Kdo pracuje proti času, toho sebere čas.
  • Kdybychom četli napřed knihu a potom jméno spisovatele, soudili bychom o knize spravedlivěji.
  • Nejlépe vychází s lidmi ten, kdo s nimi nejméně zachází.
  • Co nadělali lidé zlého, žije po nich; co způsobili dobrého, pokryje s nimi často hrob.
  • Lež je jako sněhová koule; čím dále se valí, tím je větší.
  • Kdo káže příliš mnoho, zahání posluchače.
  • Nejkratší a nejpěknější romány jsou snubní listy.
  • Přátelství je jako tokajské vino; všude ho prodávají a nikde není pravé.
  • Odrodilství je dvojí, buď nahoru, buď dolů.
  • Čím více slibuješ, tím méně splníš.
  • Naše řeč má na sta slov francouzských a frančina snad ani slova českého.
  • Maďarských citátů Evropa nezná.
  • Příjmy a vydání si mnozí zapisují, ale sotva své zásady.
  • Mlčení je vysoká ohrada.
  • Kdo nemá žádných předností, musí míti málo chyb.
  • Až budou všichni lidé sociálními demokraty, tenkrát bude po socialismu.
  • Lidé se nesnášejí nikdy lépe než ve velké nouzi.
  • Je také duchaplné mlčení.
  • Umění nepokoušej se nikdy o to, co příroda lépe umí.
  • Někdy je lékař nebezpečnější než nemoc.
  • Mnohé věci se kupují jenom proto, že jsou laciné anebo hodně drahé.
  • Mnohá hádka se podobá rvačce dvou holohlavých o hřeben.
  • Lidem se nezachováš; vyšvihneš-li se, jsi šplhavcem; přijdeš-li na nic, jsi lumpem.
  • Kdo má holou hlavu, neměl by prodávat pomádu na vzrůst vlasů.
  • Peníze roztřiďují lidi.
  • Čím bych byl mohl býti. kdybych byl — mohl.
  • Není tak skrouceného znaku jako §.
  • Nikdo mně posud neuměl říci, jak říkají Němci místo našeho pšc.
  • Po čem poznáváme, že stárneme ? Když přestaneme doufat a počneme se rozpomínat.
  • V mládí děláme hlouposti pro sebe, v stáří pro jiné.
  • Nejednoho představeného poznáváme teprve po jeho nástupci.
  • Nač lidem radit? Rozumný rady nepotřebuje a hloupý se podle ní neřídí.
  • Podivno: malíři nosí dlouhé vlasy a malířky krátké.
  • Ctnostmi nazývají lidé obyčejně ty vlastnosti, z nichž berou největší zisk.
  • Němec říká: Nouze láme železo. Rus říká: Nouze skáče, nouze tancuje, nouze zpívá písničky. A oba mají pravdu.
  • Pravda miluje tiché společníky.
  • Jsou lidé, kteří udělají z nejpěknější novelly policejní report.
  • Kdyby lidé řekli zkrátka, co chtějí, nebylo by potřeba tolik stran.
  • Kdyby Němci vypustili ze své řeči všecka francouzská slova, musili by přestat mluviti.
  • Jenom malí páni dělají velké pány.
  • Jsou lidé, kteří svou slávu hlídají.
  • Penězi jiného se nikdo nechlubí, ale zásluhami jiných se mnohý vynáší.
  • Jména, která si lidé sami dávají, jsou všecka pěkná.
  • Špatná hospoda pokazí nejkrásnější krajinu.
  • Z dobrých partií bývají špatná manželství.
  • Pochvala galerie přivedla už nejeden talent o budoucnost.
  • Běda škole, která by udělala školníka ředitelem!
  • Idey mívají napřed své mučedníky, potom výtečníky a konečně kořistníky.
  • Naše Brusy ukazují ne jak se nemá psáti, ale jak se bude psáti.
  • Jak se píšou mnohé gramatiky? Vezmou se dvě, tři špatné a udělá se z nich nová ještě špatnější.
  • Dějepis je to, o čem si dějepisec myslí, že to tak bylo.
  • Jak blaze by bylo na světě, kdyby byl každý na svém místě.
  • Strany ukazují, že jsou lidé ovce jdoucí za beranem.
  • Pobožnost mnohých lidí záleží v tom, že zachovávají církevní přikázání a přestupují desatero.
  • Nebuď příliš laskavým; sic budeš míti příliš mnoho přátel.
  • Nikdo nemá v lásce neštěstí; neboť buď má v ní štěstí; nemá-li ale štěstí, pak je teprve šťasten.
  • Je vždy lépe mluviti s rozumným člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem rozumném.
  • Největši tyran by byl ten, kdoby lidem rozkázal jíst polívku ku konci oběda.
  • Dělej něco jinak než jiní lidé, třeba rozumně, a jsi jim bláznem.
  • Historická pravda je vždy trochu podezřelá.
  • Domnělá nemoc je někdy horši než skutečná.
  • Malý muž je ten, který má málo peněz.
  • Některý žák umí ve škole všecko, a venku nic.
  • Kdyby se lidé bavit musili, raději by toho nechali.
  • Vědění žáků je jako terč; některá rána uvízne; ostatní jdou mimo.
  • Cestovati je tolik jako přemýšleti.
  • Ku zvýšení cen je každá záminka dobrá.
  • Někteří lidé mají přesvědčení dříve než se přesvědčili.
  • Kdo by znal důkladně přítomnost, viděl by také kus budoucnosti.
  • Jsou věci, které vidi každý jinak.
  • Řeka nejde kam chce, ale kam musí.
  • Tma je přirozená, světlo je umělé.
  • Míváme nepřátele, jichž nezasluhujeme; ale své přátele si zasloužíme skoro vždy.
  • Někdy je slovo mocnějsi než skutek.
  • Mnozí se proslavili toliko svým vedlejším povoláním.
  • Hlas lidu není hlas luzy.
  • Nové pravdě neškodí nic tak jako starý blud.
  • Věděni a pokora přicházejí zároveň.
  • Blázen spustí písničku a rozumní ji zpívají.
  • Zdaleka se mořské nemoci snáze odolává než z blízka.
  • Nikdo neví, pro koho staví dům.
  • Nejvíce závisíme na těch, kteří závisejí na nás.
  • Kdybychom mohli věc dvakrát udělat, potom bychom se nedopustili starých pošetilostí, nýbrž nových.
  • Chce-li kdo míti štěstí v manželství, ať se nežení.
  • Moudrost nechrání před bláznovstvím.
  • Románopisec léčí nemocné, vyslýchá svědky, vyhrává bitvy atd., a postav ho na místo a nehne rukou.
  • Lidé od školy mohou škole nejvíce uškodit.
  • Kdyby lidé aspoň tak psali, jak mluví.
  • Do bídy přicházíme vlastními chybami; majetku docházíme chybami jiných.
  • Žíti podle stavu znamená nyní vydávati třikrát tolik než přijímáme.
  • Vycházka je mnohým lidem toliko zacházka do hospody.
  • Nejkratší pošta přinese někdy nejdelší lež.
  • Skutečně velicí mužové byli vždy prostí.
  • Čím méně kdo ví, tím méně pochybuje.
  • Zkušenosti nabýváme pilností.
  • Bibliotéky jsou literární hřbitovy.
  • Zřídka se odhodlává k něčemu člověk jednohlasně.
  • Nikdo neví, kdo mu napíše nekrolog.
  • Malá pomoc mnohdy mnoho vydá.
  • Obchodníci prodávají zboží od nejlevnějšího do — nejjemnějšího.
  • Jeden blázen věří jenom sobě, druhý každému.
  • Je mnoho umění, o kterých naše knihy mlčí.
  • Zlý člověk nemá proti sobě jenom dobré lidi, nýbrž i zlé.
  • Blažen, kdo vzal ideály svého mládí s sebou do hrobu.
  • Nejlepší částí některých podniku jsou jejich programy.
  • Postavte každého, kam by chtěl a máte nový babylon.
  • Housenka se barví podle svého okolí a člověk také.
  • Div je to, čemu nerozumíš.
  • Proti nespokojenosti a proti révové mšici není zatím prostředku.
  • Jak šťastni by byli lidé, kdyby nebylo půl roku žádných novin.
  • Kdo rychle žije, umírá znenáhla.
  • Mnozí lidé litují člověka, když už je po něm.
  • Ztratím svou věc teprve tehdy, když ji našel člověk nepoctivý.
  • Dříve býval mnohý řemeslník umělcem, nyní je nejeden umělec řemeslníkem.
  • Nejednoho mají za rozumného, kdo toliko kořistí z nerozumu druhých.
  • Neznámý nepřítel je dvojnásobný nepřítel.
  • Čím větší město, tím větší darebáci.
  • Pohodlní lidé stávají se brzo nepohodlnými.
  • Svůj rozum krmí.
  • Psychologie je učení několika cizím slovům.
  • Škoda, že nemohou voliči svého kandidáta napřed poslati do sněmu a potom voliti.
  • Láska k penězům je láska k životu.
  • Jsou lidé, kteří si utrhnou od huby, aby to propili.
  • Jeden se těší na leto, jiný na zimu.
  • Hlad je zlý rádce.
  • Blázen běhal po ulicích a křičel: Dejte mně milion! Já mám právo na milion!
  • Nejlepší doby našeho života jsou, kdy rádi hodně platíme.
  • Umění staví, věda boří.
  • Na zlé svědomí není žádného chloroformu.
  • Nevěrci myslí všichni, že jsou filosofi.
  • Darebáci mívají inteligentní tvář.
  • Nic není nesnesitelnějšího, než život bez povolání.
  • Maličký měsíc zatmí velikánské slunce, ale ne na dlouho.
  • Mnohý dělá na sebe vtipy, aby je druzí nedělali.
  • Kdo něco umí, stojí výše než ten, kdo jenom něco ví.
  • Zaveďte emancipaci žen a nastane brzo potřeba emancipace mužů.
  • Citelných potřeb je více než skutečných.
  • Nakladatel vyplňuje mezery — své kapsy.
  • Největších vynálezců nikdo nezná.
  • Kdyby nám staří zanechali všecky své zkušenosti!
  • Gramatika je kniha, z níž se obyčejně nikdo ničemu nenaučí.
  • Drahé je co nepotřebuješ.
  • Jakoby dějiny nezáležely z nejšpatnějších skutků neobyčejných mužů!
  • Běda řečníkovi, který by svým posluchačům řekl plnou pravdu!
  • Mladí nadávají starým starých oslů a právem, neboť sami jsou mladí.
  • Co se ti zdálo, nebude, ale už bylo.
  • Kdo chceš slyšet dobrou češtinu, jdi mezi sedláky.
  • Je módou míti přesvědčeni.
  • Umění se šíří nejen do lidu, nýbrž leze i do vinných sklepů.
  • Škoda, že nepíšou vždy ti, kteří to umějí nejlépe.
  • Kdyby byly knihy o 90% menší a o 100% srozumitelnější, byly by aspoň o 200% lepší.
  • Kdyby každý pracoval pro budoucnost, kdo by pracoval pro nás?
  • Poněmčení se mnohý bojí; pofrančení, polatinění atd. se ještě nikdo nelekl.
  • Jsou slova, kterým rozumí každý jinak.
  • Dějiny řeči jsou nejlepší gramatika.
  • Dobrá kniha je vždycky laciná.
  • Vytloukal zo všeho kapitál a konečně neměl nic.
  • Kdo se pořád ukazuje, nestojí za podívání.
  • Potřebuješ mnoho slov, abys odvolal jedno slovo.
  • Rádi se ospravedlňujeme, neboť se při tom můžeme pochválit.
  • Boháč myslí, že jeho pětka více platí, než jiná.
  • Čím výše stojíš, tím se ti zdají lidé menší.
  • Ruské slovo chudý znamená špatný.
  • Nevolíme vždjy člověka k vůli jemu samému, nýbrž navzdory druhému.
  • Jenom první pokolení umí cenit dobré reformy.
  • Bohatství osamocuje.
  • Rusi máji trefné slovo: kvasnoj patriot (asi: pivní vlastenec.)
  • Člověk se dělá rád tím, čím by býti chtěl.
  • Jsou dvojí žáci: jedni nikdy ze školy nevyjdou, druzí ji daleko předběhnou.
  • Přemnoho lidí se zabývá toliko přemlouváním jiných.
  • V dějinách každé literatury je velmi smíšená společnost.
  • Divno je, že nevyšel ještě národní katechismus.
  • Jeden křičí: Kupujte u křesťanů, druhý: Kupujte u Němců atd.: ale nikdo nekřičí: Kupujte u slušných obchodníků.
  • Nejvíce vynálezů pochází od samouků.
  • Staří čtenáři čtou noviny od zadu.
  • Hněv přichází, rozum odchází.
  • Člověk bez nadání je strom bez ovoce.
  • Sladká slova i hada z díry vylákají (východní přísloví.)
  • Kulhavý se brzo unaví.
  • Jedna nehoda je poučnější než tisíc a jedna rada.
  • Kdo bere víno na úvěr, dvakráte se opije (jednou, když bere, podruhé, když platí).
  • Kdo se chytá dvou lodí, jistě se utopí.
  • Já je první osoba netoliko v gramatice.
  • Od germanisace tě ledakdo ochráni, ale zdali také od hladu ?
  • Jsou jisté pravdy, kterých nesmiš říci (hlas z lidu).
  • Opovaž se myslit sám a budeš sám.
  • Chceš-li býti vic než jiní, dělej více nežli oni.
  • Každý fanatismus má své hrdiny.
  • Pokrytstvi je nejhloupější neřest.
  • Sobectví má tisícerá ústa.
  • Rozumný člověk neumí se vmyslit v myšlénky hloupého.
  • Není dobře dělati pro jiné příliš mnoho, sic se nenaučí starati se sami o sebe.
  • Čím menší pes, tím více kouše.
  • Umění může couvnouti, věda se může jenom zastaviti.
  • Koho zajímají hlavně osobní záležitosti, nemůže býti znamenitý člověk.
  • Je mnoho přirozených zázraku.
  • Stává se zajisté zřídka, aby člověk své pochlebníky považoval za hlupáky.
  • Jádro didaktického umění jsou kontury.
  • Lepší žádné hodiny než špatné.
  • Kolik lidí by kradlo, kdyby věděli, že se to nikdy nepronese.
  • Starý blud má více přátel než nová pravda.
  • Kdo jí rád třešně, naučí se brzo lézti na stromy.
  • Poslouchej slova, ale věř jenom skutkům.
  • Zapřaženého koně snadno tlouci.
  • Nejzajímavějším čtením byly by současné důvěrné dopisy.
  • Už jsme to dovedli dost daleko ve vlastenecké — terminologii.
  • Lež je pevný základ.
  • To nejlepší ti napadne, až je pozdě.
  • Lidé se chtějí zvěčňovat — dřevěným papírem!
  • Jak chudá je každá řeč, když má popsat člověka.
  • Jeden se dře a druhý ho chválí.
  • Kdo jezdí ve fiakru, má větší úvěr než kdo chodí pěšky.
  • Svá mysl je hrdinství i zbabělost.
  • Chudák je už rád, když se může vynadávat.
  • Člověk si neváží člověka, ale toho, co na něm vidí.
  • Pro koho jsou překlady řeckých a římských klassiků? Pro pány gymnasisty.
  • Nejlepší jídelní list je dobrá kuchařka.
  • Úžasem nad levnými cenami ještě nikdo náhle nesešedivěl.
  • Dějepisec obcuje s Veličenstvy — ale mrtvými.
  • Dobry učitel uči tak, aby to žák nezapomněl.
  • Soustava zabijí, methoda obživuje.
  • Hospodárný člověk vydá spíše stovku než šesták.
  • Nikdo nestaví továrny z lásky k bližnímu.
  • Pes mluví ocasem.
  • Řekni všecko a neřekls nic.
  • Hloupý nemá štěstí, ale štěstí má jeho.
  • Nevíš-li, kam s peněfci, zeptej se toho, kdo jich nemá.
  • Učencovi je luzou, co nemá vlastního úsudku, a ševcovi, co nemá bot.
  • Slušnost je přirozená.
  • Nemoci nechodí po lidech, ale lidé po nemocech.
  • Lidé se bojí více života než smrti.
  • Dobrý žák se uči sám.
  • Nehledej u lidí útrpnosti, každý má svých věcí dost.
  • Špatná hádanka, které nikdo nerozřeší.
  • Řeč není nedokonalá: tvá řeč je nedokonalá.
  • Je už veliká chvála, když o tobě někdo řekne, že nepatříš mezi sprosté povahy.
  • Kdo nemá odpůrců, nestojí obyčejně za mnoho.
  • Staré bezpráví může se stát novým právem.
  • Je jenom jeden druh rozumných lidí, ale mnoho druhu darebáku, lichometníků a hlupáků.
  • Ženy jsou všude tytéž: mají všude totéž zaměstnání.
  • Přetvařování ženských ukazuje, že vědí dobře, jaké by býti měly.
  • Spletenému člověku se zdá i jasná věc spletenou.
  • Hloupost se častěji dědí než nadání.
  • Jak rádi se dovoláváme autority, kde náš rozum nestačí!
  • Nejeden nosí lví kůži a nezabil ještě ani kočku.
  • Kdo chceš sesedlačit, kup si villu.
  • Fanatismus nepřijde přes noc.
  • V Brně jsou advocati, advokati a advokáti.
  • Slavní mužové mají nejpěknější jména.
  • Není každý vesel, kdo tancuje.
  • Nejeden dává hubou a bere oběma rukama.
  • Očekávati radost, je také radost.
  • Na moři má kapitán vždy pravdu.
  • První věcí vojevůdcé a politika je předvídati věci nepředvídané.
  • Není tak malé dědinky, aby nenašla doma purkmistra.
  • Nejdůležitější známky: z duševního nadání a z mravní povahy nečtou se v žádném školním vysvědčení.
  • Dobré vypravování ukazuje nadání.
  • Při mnohých výkladech neschází nic než — hlavní věc.
  • Abonenti jsou nepřímí redaktoři.
  • Zdravý lidský rozum je suma — všech našich předsudků.
  • Mnozí myslí, že kdo mluví hbitě, mluví také rozumné.
  • Jeden to myslí, druhý to řekne.
  • Každý národ slyší kohouta jinak zpívat (my: kukurihu, Němec: kikeriki, Francouz: kokoriko, Rus: kukáreku, Srb: kukureku atd.)
  • Na obecenstvo můžeš nadávat jak chceš; každý tím rozumí druhého.
  • Budoucnost náleží neporozuměné minulosti.
  • Myslících pacientů nemají lékaři rádi.
  • Všude tam, kde je hlupák, najdou se hned dva chytráci, kteří z něho chtějí kořistit.
  • Kdyby lidé věděli, co čtou, nečetli by tolik.
  • Lidé jsou jako listy na stromě: ani dva si nejsou úplně rovni.
  • Mnoho lidí chce dlouho žít, aby zabili hodně mnoho dní.
  • Každá hodina je kus života.
  • Žebrák ti leze na oči, chudák se skrývá.
  • Nejhorší nepřátelé chudiny jsou žebráci.
  • Američtí zubaři mají skoro všichni tu zvláštnost, že nebyli v Americe.
  • Velké jméno ukládá velké povinnosti.
  • Je více svědků ušitých než očitých.
  • Všichni lidé by byli spokojení, kdyby mohli býti dost dlouho tím, čím by býti chtěli.
  • Kdo koriiguje reč klassiků, podobá se onomu starému vlastenci, který, jda okolo smetiště, zdvihl popsaný papírek a opraviv chyby, jej zahodil.
  • Jaký je rozdíl mezi jménem César a Vlasák? César dal jméno všem potomním císařům (císař, kaiser, car) a Vlasák — jenom své dceři.
  • Malá hlava nemá ani zdání o tom, co se do veliké hlavy vejde.
  • Omdlít na komando — i to lidé umějí.
  • Jsi-li jinaký než druzí, nejsi ještě originál.
  • Vlčí pes je největší nepřítel vlka.
  • Spravedlivá a průhledná klasifikace žáků by vypadala asi tak: N. N. umí 5% ze somatologie a neví kde má játra.
  • Kde není smíšená společnost?
  • Mnohým Šillerovým balladám neschází nic, než — pravda.
  • Hymny nejsou písně národní.
  • Nejsnadnější věci bývají nejtěžší.
  • Všecky dějiny jsou dějiny stran.
  • Strýček Kudlička myslil, že škola básnická je z cihel a z malty.
  • Bláhovec myslí: čím více participií, tím pěknější řeč.
  • Kdyby lidé to, co dělají, dělat musili, byli by velice nešťastni.
  • Bismark se učil politice sotva od Platona a Aristotela.
  • Vzdělanost je pravá uniforma.
  • Čím menší vlast, tím větší vlastenci.
  • Krejčí zpívávají nejudatnější písničky.
  • Dobré učení je to, na které lidé už dávno čekali.
  • Kdo umí trochu německy, může překládati ze všech řečí na světě.
  • Ženské jsou rády přítomny při všech ukrutných událostech, jako při sňatcích, popravách a pohřbech.
  • V umění je lépe dělati nové chyby, než opravovati staré.
  • Co zvolna zraje, bude zdravé.
  • Až nabudeš lepšího rozumu než tvoji známí, bude ti nesnesitelno s nimi obcovati.
  • Různé filosofie jsou jako trosky rozbité lodi, na nichž se tonoucí marně zachrániti hledí.
  • Kdo nezůstal daleko za tím, co chtěl, ten nechtěl mnoho.
  • Snaživec chce něčím být a není ničím.
  • Jsou lidé, kteří světem pohrdají a přece se od něho nechávají obdivovat.
  • Co je lepšího než práce a spánek? I při práci i ve spánku zapomínáme, že žijeme.
  • Lid chce mít modly; nenajde-li důstojných, spokojí se darebáky.
  • Pouhé neštěstí nám nestačí; my chceme též, aby bylo zaviněno.
  • Rým je políbení dvou krásných myšlének.
  • Naše ctnosti nebývají vždy pravé, naše chyby jsou skoro vždy pravé.
  • Amor lidi oslepuje, Hymen jim oči otvírá.
  • Kdo ví, byli-li by kohouti k slípkám tak galantní, kdyby jim také musili kupovat na šaty.
  • Žebrák doma, dělá venku největší ho pána.
  • Řečník řekne buď více buď méně.
  • Moudře jednati je mnohým jednati sobecky.
  • Co si myslí jeden, to s nim myslí na sta jiných.
  • Velicí zloději vypadají všichni jako poctiví lidé.
  • Jakoby neměli lidé dosti místa na zemi, perou se ještě na moři.
  • Kdo ví, nežijeme-li ve zlatém věku.
  • Nejvíce nese řemeslo, na které není vidět.
  • Mluví-li Francouz francouzsky, nikdo o něm neřekne, že je vlastenec.
  • Ideál hospodského je privatisování.
  • Co je ti milejší, ty, anebo tvé zásady?
  • Kdvby se mohla uvalit daň na sedmero hlavních hříchů, byly by jiné daně zbytečné.
  • Čím máš méně soudnosti, tím raději odporuješ.
  • Angličané jsou jenom v neděli křesťané, ve všední den jsou židé.
  • Králové a umělci nejdou rádi do pense.
  • Koho chválíš, tomu se chceš rovnati.
  • Když tě pozdraví příležitost, poděkuj.
  • Kdo chce, ten může.
  • Práce je pokrm šlechetných duší.
  • Strom, který vyvrátila bouřka, měl více haluzí než kořenů.
  • Zbraň slabých je naříkání.
  • Chudý člověk má krátký rozum; chudý (hubený) kůň má dlouhou srst.
  • Vymyslí-li chudý člověk přísloví, nerozšíří se.
  • Člověk bez peněz je vlk bez zubů.
  • Jak může umřití člověk v nejlepších letech?
  • Nic není potřebnější než co je zbytečné.
  • Dva verše svázané rýmem připouštějí jediný dobrý překlad metrický. Geniální překladatel jej najde hned; jiný se po něm marně pídí.
  • Život je komedie, ale není k smíchu.
  • Lékař vidí člověka v celé jeho slabosti, právník v celé jeho špatnosti.
  • Lidská moudrost je obmezena, hloupost nemá konce.
  • Klassikové se mají číst, ne slabikovat (jako v latinských školách).
  • Ctnost je často bázeň před míněním lidským.
  • Co umíme nejpotřebnějšího, tomu nás obyčejně nikdo neučil.
  • Dobrá kniha je ta, která se nám tím více líbí, čím jsme starší.
  • Kdo se chceš učit cizí řeči, napiš hned její gramatiku a dostaneš ještě honorář.
  • Český pravopis není fonetický, jak se vůbec věří a káže, nýbrž je etymologický: neboť kdybychom mohli, psali bychom všecka slova etymologicky.
  • Věda nikdy neustupuje.
  • Pracujte pro přítomnost: tak pracujete nejlépe i pro budoucnost.
  • Historici jsou lidé, kteří naši dobu raději vykládají než napravují.
  • Většina lidí se spokojuje výsledkem hmotným; morální výsledek je jim planým slovem.
  • Učitel, který nevládne svou látkou, je jako kočka která se bojí myší.
  • Muže býti něco směšnějšího než viděti, jak dva ušlechtilé koně táhnou v kočáře osla?
  • Finančník drží stát asi tak, jak drží provaz oběšence.
  • Stáří osamocuje.
  • Snáze ukradneš sto tisíc než šátek.
  • Jenom málo kdy mají lidé horší osud, než zasluhují.
  • Obcuj raději s dobrými knihami než s nepatrnými lidmi.
  • Kdo se nemůže obejiti bez pochvaly luzy, patří k ní také.
  • Škola života nedává papírových vysvědčení.
  • Co může za to pes, když ho chytne ras!
  • Skoro všecko je jinaké, než si lidé myslí.
  • Kdo se chybí první knoflíkové dírky, ten se tak honem nezapne.
  • Konec hněvu bývá počátkem lítosti.
  • Šťasten je, kdo své bídy nevidí.
  • Mnoho velikých básníku nenapsalo verše a mnoho malých básníků napsalo jich na tisíce.
  • Kultura je nejhorší epidemie; nikdo ji ničím nezastaví.
  • Zdá se, že zdravého rozumu ubývá čím dál tím více.
  • Dříve lidé mluvili, nyní čtou.
  • Kde počíná neštěstí, tam končí přátelství.
  • Kdyby nám někdo některou naši zábavu uložil za práci, přestala by býti zábavou.
  • Ženy bolí nejvíce zuby, kterých nemají.
  • Kreslení je mluva techniků.
  • Nepiš svou biografii; stojíš-li zač, napíšou ji jiní.
  • Každý má svou logiku.
  • Je více herců, než by kdo myslil,
  • Trestati spravedlivě je zvláštní umění.
  • Mnohý spotřeboval více filosofie než je kde napsáno.
  • Pouhé tvrzení nikoho nepoučí.
  • Čísti věci, kterým nerozumíš, je hřích.
  • Pravá fráze je ta, kde si myslí každý něco jiného.
  • Z mravního rozhořčení se ještě málo lidí zastřelilo.
  • Z Homéra nezbude pomalu nic než citát.
  • Co zbude gymnasistovi z dlouhého učení latině a řečtině ? Nemilé upomínky a několik citátů.
  • Hodných lidí nenajdeš, oni najdou tebe.
  • Jak se může člověk zlobit, když mu někdo řekne: ty osle!
  • Každá nová víra byla pronásledována.
  • Jsou také národy theoretické.
  • Přijde doba, kdy se budou lidé předplácet na nekrology.
  • Stáří všeličo omlouvá.
  • Někteří lidé jsou jenom pro parádu.
  • Nejpřednější pes chytí zajíce.
  • Lakomcovi schází i to co má, i to co nemá.
  • Rýč má zlatou špici.
  • Lhářovi můžeš své tajemství nejbezpečněji svěřit.
  • Zkušenost má tobě sloužit, ne ty zkušenosti.
  • Nejdražší je ta voda, kterou lijí hospodští do vína a advokáti do kalamáře.
  • Ušima se učíme více, než očima.
  • Historie je mužského rodu.
  • Z literárních dějin nikdo nepoznal literaturu.
  • Pujč raději zlatku než šesták.
  • Přílišné spoření se už mnohému nevyplatilo.
  • Každá doba má svou vlastní míru.
  • Když byl odměněn vůl, odnáší odměnu sedlák.
  • Špatné myšlénky se stávají snáze skutkem než dobré.
  • Kdyby nebyl každý svým způsobem svéhlavý, byli bychom všichni jednoho mínění.
  • Kdo si váží každého mínění, nemá sám žádného.
  • Jsou jenom dvojí lidé: jedni slouží svým vrstevníkům poctivě, druzí je vykořisťují.
  • Když stál Kristus před Pilátem, byl také odsouzen většinou.
  • Jsou lidé, kteří se životem prosmějí.
  • Mnozí se píšou: majitel domu: nikdo nepíše: majitel tolika a tolika tisíc.
  • Až bude mnoho kandidátů, zavedou si voliči zkoušky.
  • Kdo nestojí sám za nic, strká se za, jiné.
  • Jeden veliký filosof řekl: Myslím, proto jsem. Jiný, mnohem menší to obrátil: Jsem, proto myslím.
  • Kdo není k ničemu? Kdo neumí ani poroučet ani poslouchat.
  • Co je platna logika proti legendě?
  • Poctivý advokát nemůže shromáždit jmění, říkal Grillparcrův otec a umřel jako chudý advokát.
  • Když člověk přijde do let, bývá to, čemu se ve škole naučil, už dávno starým haraburdím.
  • Místo Zimmermaler píšou malíři pokojů raději zkrátka Maler.
  • Kolik bylo českých básníků? A kolik jich je?
  • Málo kdo myslí přímo, mnozí myslí klikatě.
  • Kde jsou ty časy, kdy se lidé učili dělat periody.
  • Čemu jsme se od Němců nejlépe naučili? Jejich frázovitosti.
  • Co za to může bankovní dům, když u něho někdo vyhrá ?
  • Z obecných dějin se nikdo ničemu nenaučil; jenom velmi podrobné vypsání bývá prospěšno.
  • Víru pozbudeš jenom jednou.
  • Ve školách se učíme příliš málo z toho, čeho v životě potřebujeme a příliš mnoho toho, čeho nepotřebujeme.
  • Nevtloukejte do dětí tolik nauk, a budou rozumnější.
  • Kletba každé společnosti jsou poloviční vzdělanci.
  • Nejlepší herci nejsou na divadlech.
  • Každý člověk dostal nějakou roli: jeden v dramatu, druhý v komedii.
  • Některý kůň vydělá za pět minut víc než člověk za celý život.
  • Fráze jsou silnější než pravda.
  • Nikdo nemyslí na všecko.
  • Kůn je kočímu - celý svět.
  • Jsou firmy, které se zabývají jedině narovnáváním křivě vestavěných komínů.
  • Nové domy zahánějí strašidla.
  • Výbojcům nejde o lidi, ale o zemi.
  • Nic není po nauce, z níž nezbude než několik cizích slov.
  • Kdyby se všichni lidé stejnou rukou podpisovali jak by to bylo — nepraktické.
  • Kdo ví jenom to, co stálo v knihách, ten neví nic.
  • Široké vrstvy obecenstva, t. j. nejméně 99 procent nemají o skutečných českých dějinách ani zdání.
  • Málo kdo umí u nás napsat slušnou adresu.
  • Lucus a non lucendo bych vyložil tak: Zvěrolékař se jmenuje tak proto, poněvadž neléčí zvěř.
  • Kapucínský oděv je stará móda.
  • Noviny jsou literární hřbitovy.
  • Učenec píše pro budoucí učence.
  • Smělé tvrzení — poloviční důkaz
  • Snad ani jedno lidské tělo ze sta není normální.
  • Rád bych věděl, jak by básníci řekli své verše prosou.
  • Básník, který by své verše uměl lépe říci prosou, neměl by — básnit.
  • Velká je pýcha nevědomosti.
  • Nikdo neví, jak mluví.
  • Ledakdo myslí, že rozumí bibli.
  • Kdo napíše tlustou knihu a poví v ní věci, které by mnozí věděti měli, ten vydej také kratičký prostonárodní výtah této své knihy.
  • Onehdy vyšly jedny noviny o 26 velikých listech. Z tohoto čísla dala by se udělat kniha asi o 600 stránkách. Otázka: Kolik by musil míti člověk času, aby takovou knihu celou přečetl?
  • Psali o něm teprve, až se o něm nemohli ničeho dovědět.
  • Některý člověk má více stanovisek než kapes.
  • V principu jsem proti tomu, ale jinak s tím úplně souhlasím — i tak mluvívají lidé.
  • Mnoho lidí žije dobře z pouhého slibování.
  • Co kdysi dělali chlapci potichu, to dělají nyní chlapi veřejně.
  • Kdosi dal laikovi všecky kusy z rozebraných hodin , a řekl: Slož z toho hodiny. Podobne jedná, kdo dává lidem do rukou gramatiku, aby se z ní učili řeči.
  • Ženskou otázku by nejlépe rozřešili muži — ženěním.
  • Kdy se mám ženit? ptal se kdosi Voltéra. Nežeňte se, pokud vám není 40 let, a potom teprve ne.
  • Kdyby lidé studovali dějiny řeči, přestali by ji kazit — broušením.
  • Slovo, jehož od století všichni užívají, nemůže být špatné (na př. tak zvaný coček).
  • Kdybych měl tolik krejcarů, co je zbytečných knih!
  • Co je smutnějšího než zbytečný člověk!
  • Nejlepší pomoc od dlouhé chvíle je přemýšlení.
  • Kdo chceš býti antisemitou, dej se do obchodu s budapeštskými židy a brzo jím budeš.
  • Rád bych věděl, jak se překládá pěkné německé slovo Mastbürger.
  • Nikdo přijímaje úředníka do služby neptá se ho, četl-li Homéra v originále.
  • To bude podnikavý chlapec; bylo mu sotva sedm let a už se chtěl provrtat kudlou do Ameriky.
  • Co se mně u Vrchlického zvláště líbí, je jeho prostičká prosa.
  • Pro paedagogy: Co by měl vědět čtrnáctiletý chlapec ?
  • Kdyby to kritikové lépe uměli, nejspíše že by všeličo také lépe udělali.
  • Moravan bude spíše psati klassickou češtinu, než češtinu populární.
  • Co zbytečných exemplářů bible vydala už britická společnost; ale nevydala bibli pro lid, totiž vybrané kusy s náležitým výkladem.
  • Nejeden švingulant si pomohl trochou frančiny ku vzácným známostem
  • Vzdělanost definuje každý jinak (jinak hudebník, a jinak chemik atd.)
  • Gymnasista svádí všecko na Řeky a Římany.
  • Němci si mezi sebou onikají, jenom svým knížatům a králům vykají.
  • Válka představuje národ národu.
  • Mnozí zakrývají své tenké vědění tlustými knihami.
  • Také za dějepisem vězí jenom lidé.
  • Kdyby se vypustilo z knih to, co neměli autoři ze sebe, zbylo by několik nákladních vlaků prázdného papíru
  • Lidé by byli mnohem rozumnéjší, kdyby si troufali (tak bych přeložil staré latinské povědění: Sapere aude).
  • Co lidé nejvíce opakuji, může býti nejméně pravda.
  • Rozum neptřebuje pravidel.
  • Utopil se, říkáme my; udávil se, Bulhaři a upil se, Němci.
  • Selský rozum nejlepší.
  • Hegel dokazoval důvody rozumovými, že nemůže býti více než sedm planet.
  • Kdo nemluvil o Jungmanově slovníku a kdo ho zná?
  • Chválíme, abychom byli chváleni.
  • Slávu musíme měřiti podle toho, jak jí kdo dosáhne.
  • Zdánlivé zásluhy bývají častěji odměňovány nežli skutečné.
  • Nejvíce se mýlí, kdo myslí, že se bez něho lidé neobejdou.
  • Stáří dává rozumu a béře ho.
  • Kdo chce být sám moudrý, je veliký blázen.
  • Umět kupovat knihy není poslední umění.
  • Čítanky mají nejspíše jméno od nečtení.
  • I dějiny mívají prázdniny.
  • Jsou lidé, kteří vedou exekuci pro půl krejcaru.
  • Starých firem je málo, a nových až příliš mnoho.
  • Uvalte daň na špatné knihy.
  • Kdy je zle? Kdy nemůže být hůř.
  • Jeden myslitel (Aristoteles) stačil tolika stoletím.
  • Nejvíce odpouštíme sobě.
  • Ne oděv, ale uniforma dělá člověka.
  • O maličkosti se lidé hádají do nekonečna a veliké otázky rozhodnou titéž lidé jedním rázem.
  • Chceš-li přijíti o svůj ideál, vezmi si jej.
  • Mnohá matka je nejlepší výstraha před dcerou.
  • Mnohé dámy nehledí tak na postavu jako na postavení.
  • Čím více ohledů máš k jiným, tím méně jich mají oni k tobě.
  • Amerika nemá středověku.
  • Firmy nepřicházejí vlastenectvím na mizinu.
  • Kdo se pídí po titulu, ten ho potřebuje.
  • Čím je myš déle v pasti, tím hloupější kousky dělá.
  • Viděl už někdo šilhat psa?
  • Kdybychom mohli tak zavírat uši, jako zavíráme oči?
  • Špatný spisovatel není toliko klupák, nýbrž i zloděj: krade lidem peníze z kapsy.
  • Kolik nenahraditelných bylo už tisíckrát nahrazeno.
  • Samostatný je, kdo má dost peněz.
  • Mnohého mají jenom proto za básníka, že dělal verše.
  • Mladí myslí, že budou vždycky mladí.
  • Divadlo je malovaná bitva.
  • Jedna část lidí bojuje proti předsudkům, druhá pro předsudky.
  • Nejde-li to vlastní silou, snad to půjde cizí slabostí.
  • Mnozí se nezpovídají, jací jsou, ale jací by býti měli.
  • Malé akademie jsou pro malé akademiky.
  • Jsou knihy, při kterých si čtenář nemyslí nic.
  • Středověká latina byla by snad našim žákům prospěšnější než stará latina.
  • Málo lidí ví, jak velký peníz je krejcar.
  • Chodíme mezi lidi, abychom na lidi zapomněli.
  • Dva proti jednomu jsou vždy kompetentní.
  • Řečem se učíme jako plování: málo theorie, mnoho praxe.
  • Měj si člověk do sebe chybu, jenom když není sám chybou.
  • Kolik bláznovství musí člověk dělati s lidmi, aby ho neměli za blázna!
  • Čemu lidé neporozumějí hned, tomu neporozumějí obyčejně nikdy.
  • Od každého se nemohu dát poučovat; ale učit se mohu od každého.
  • Neříkej: Já jsem dobrák! Já jsem poctivec! Uvěřím to jenom tomu, kdo to neříká.
  • Nejhloupější lidé mají nejpevnější přesvědčení.
  • Co člověk vykonal, vidí svět; ale co ho to stálo, ví jenom on sám.
  • Kritikové vidí obyčejně malé chyby, hrubých nenajdou.
  • Historická pravda může býti největší lež.
  • Život neučí soustavně, ale důkladně.
  • Na život se nelze pojistit!,
  • Při kolika slovech si nemyslíme nic!
  • Šlechta jsou staří sedláci.
  • Kdo mění náboženství, nemění vždy víru.
  • Různé falešné rukopisy dokazují, že může jeden darebák míti za blázna celé století.
  • Cizím slovům věří lidé více než sobě.
  • Všecko mluví o všeobecném vzdělání, a nikdo neřekne, v čem záleží.
  • Nyní může každý školák vydat Homéra v originále.
  • Knihy by se měly prodávat otevřené (rozřezané).
  • Dostihy nebývají každý den.
  • Pravdivá historie vypadá vždy více méně škaredě.
  • Napoleon chtěl svinouti mapu Evropy od tenšího konce.
  • Jsou dvoje hospody: v jedněch se pije a v druhých se musí pít.
  • Co jo celá literatura starého veku proti nynější literatuře jednoho dne!
  • Naivnost je dar boží.
  • Za starých dob napsal kdosi: Všeho s míru a sluje proto podnes mudrcem; jiní napsali na sta mnohem duchaplnějších průpovědí a nikdo o nich necekne.
  • Cemu nerozumíš, tomu se klaníš.
  • Kdyby musili lidé žít teorii, byli by dávno vymřeli.
  • Jenom ti lidé patří do dějin, kteří pomáhali dějiny dělat.
  • Kdyby všichni lidé žili jenom po dědinách, nebylo by žádných dějin.
  • Řečem se vyučuje zhusta opáčně, shora dolu: snáze napíšeš ruskou geometrii než ruský list.
  • Pokud mluví vůbec, je znamenitý: jak se pustí do jednotlivostí, hromadí nerozum na nerozum.
  • V době humanismu bylo velmi málo humanity.
  • Překlady se má vyučování řečem končit, ne počínat.
  • Stručnost je duše bajky, praví Lessing; stručnost je smrt bajky praví Jakub Grimm.
  • Píše kulturní dějiny a je to obsah několika knih, které málo kdo četl.
  • Naše známost s kadeřníkem trvá obyčejně tak dlouho jako naše vlasy.
  • Kdyby se byl ve středověku někdo prohlásil za člověka bez vyznáni, byli by ho upálili jako nebezpečného blázna.
  • Našel kdesi tři chybičky a řekl: Je tam plno chyb.
  • Kořalka zabila více lidí než válka, mor a hlad.
  • Vídeňák myslí, že je bůh ví co, poněvadž je z Vídně.
  • Kdo chce hned všecko umět, bude se dlouho učit.
  • Slov lidé neslyší: musíš na ně konkurencí.
  • Kdosi se zlobil na Rótšilduv pomník na nádraží ve Vídni: proti svému pomníku byl by sotva protestoval.
  • Jaké jsou to knihy, k nimž potřebujeme teprve učitele.
  • Jeden blázen pobaví společnost lépe než deset mudrcu.
  • Muže se státi, že budou číst Homéra za trest.
  • Všecko je mé! řeklo zlato. Mé je všecko! ocel na to. Všecko koupím! řeklo zlato. Všecko vezmu! ocel nato.
  • Hospodský má nejpilněji, když chce jít sám do jiné hospody.
  • Grammatika a řeč je asi tolik jako sklad dříví a les.
  • Mnohý přestal psát tehdy, kdy měl počít.
  • Svět je parní lázeň: čím výše sedíš, tím větší horko.
  • Méně knih a více v nich!
  • Jedna zima vymyslí více než dvojí léto.
  • Pravopisů je tolik, kolik je lidí.
  • Citát je zkomolené zrnko.
  • Přátelství vycházi z módy.
  • Pro sebe ví každý dost, ale ne pro druhé.
  • Závist je němá.
  • Lidé nemají tolik síly, aby poslechli vždy svého rozumu.
  • Mnozí mají za to, ze si o nich lidé myslí to, co oni sami.
  • Ješitnost založila už mnoho spolků.
  • Cizí oči vidí lépe než tvé.
  • Jak má jiný tvé tajemství zamlčeti, když to neumíš ty?
  • Málo kdo si stěžuje na svůj rozum.
  • Je snáze býti rozumným za jiného než za sebe.
  • Mnohý poví o sobě raději něco zlého nežli nic.
  • Rozumný člověk řekne málo slovy mnoho; nerozumný neřekne mnoha slovy nic.
  • Kdyby byli lidé zvláštní plemeno, sotva by si byli dali příjmení vyvolených.
  • Slovo „vlastenčit“ nepřeložíte do žádné řeči.
  • Jedno dobré slovo poví více než celá kniha.
  • Politika je svobodné umění.
  • Plemena zvířat známe, plemen lidských neznáme.
  • Jaké je asi to, o čem každý jinak smýšlí?
  • Jsi-li duchaplný, můžeš si dovolit jakoukoli hloupost.
  • Slyšel jsi už někdo naříkat Francouze, že nemluví galsky jako jeho předkové?
  • Úloha pro národní školy : Někdo prokouří denně 20 krejcarů. Kolik by musil míti uloženo ve spořitelně, aby mu tento kapitál nesl 20 kr. denně.
  • Jsou také žebrácké talenty.
  • Kdo řekl, že mluvit je myslit, ten mluvil, ale nemyslil.
  • Básník se neminul se svým povoláním: on je našel.
  • Jaká uniforma patří velikému básníkovi? - Žádná.
  • Není každý mudrc, kdo má holou hlavu.
  • Polní mák je pěkný, ale máku v něm není.
  • Dívej se na lidi z blízka, ne z daleka.
  • Za bohatství se nikdo nestydí.
  • Starých dobrých věcí nečteme; čteme nové a špatné.
  • Starý se může dovtípit, co si myslí mladý; mladý sotva uhodne myšlénky starého.
  • Euripides je spíše filosof než dramatik.
  • Koho jiní chválí, ten toho nepotřebuje.
  • Už se stalo, že lidé měli blázna za genia.
  • Kéž jsme všichni tak horliví, jak žádáme na jiných.
  • Čeho je nám líto, to jsme neudělali; ale čeho nám není líto, to děláme pořád.
  • Neodsuzuj lidi příliš záhy; ale neposuzuj je příliš pozdě.
  • Pomluva řekne pravdu a ještě něco.
  • Na svém koníčku umí každý jezdit.
  • Nepřátele své známe, přátele teprve poznáme.
  • Spatný advokát, který neumí hájit obě strany.
  • Svéživotopisy jsou báseň a pravda.
  • Upřimnost je silných lidí ctnost.
  • Kdo se bojí opovržení, ten ho zasluhuje.
  • Také naše vědomosti jsou darem náhody.
  • Přiznáváme se k malým chybám, abychom zastřeli velké.
  • Nejrozumněji mluví ten, kdo je našeho mínění.
  • Důvěrnost baví lépe než vtip.
  • Snáze je poznat lidi než člověka.
  • Naši nepřátelé nás lépe znají než my sebe.
  • Neujímáš se člověka, ale svých slabostí.
  • Do Kocourkova není daleko.
  • Velmi mnoho lidi se živi přemlouváním jiných.
  • Mnozí lidé by se hodili k povolání, jakého bohužel posud není.
  • Vlastenectví počíná u vlastních lidi.
  • Něčí nesmrtelnost trvá zrovna do jeho smrti.
  • Bůh ví, jak se dostal Egypt do Afriky.
  • Udělá-li muž dobrou partii, možná, že jeho žena udělala špatnou.
  • Kdo si hraje s životem, prohraje.
  • Dějiny nám ukazují, jak neměli lidé jednati.
  • Lidé dbají více o školy než o učitele.
  • Každý stav má svou morálku.
  • Kdybys věděl, co nevíš, byl bys nejmoudřejší člověk na světě.
  • Kolik nyní slavných lidí bude za deset let neslavnými !
  • Tolik nových knih, kdo má čisti staré !
  • Mnohý vytýká jiným dlouhé i a sám píše tak, že ani sám sobě nerozumí.
  • Kdo z nás chce žiti v jiném století než v našem, ten se chce stěhovati na jinou planetu.
  • Ostatní díly světa mají opice, Evropa má Francouze (Schopenhauer).
  • Každému pokolení kážou jinací řečníci.
  • Jsou také rození domácí páni.
  • Hádanka: Každý to má dělat a nikdo to nesmí dělat.
  • Nejen hodiny, také lidé zůstávají stát.
  • Myšlénky má ledakdo, ale málo kdo je domyslí do konce.
  • Kdyby byl psal Plato řečí neklassickou, byl by sotva tak slavný.
  • Tajemství všeho vyučování jazykům záleží v tomto receptu: Nauč se dobře nazpamět tolika a takovým větám, až umíš sám bezpečně a správě tvořit věty nové.
  • Lidem nestačí, aby něco viděli, musejí o tom také čisti.
  • Demagog mluví nejradéji o věcech vysokých a dalekých, aby mu posluchači neviděli na prsty.
  • Každé velké shromáždění je blázen, a blázen nikdy neuposlechl pouhého rozumu.
  • Nic není radikálnějšího než ministr, který musil odstoupiti.
  • Kdyby každý člověk četl jenom knihy, kterým rozumí a kterých potřebuje, bylo by dost rozumných lidí.
  • Škola stíhá jenom malé předsudky.
  • Volit by měl jenom ten, kdo to umí.
  • Holič se učí střihati na vlasech chudých lidí.
  • Bohatství je jako mořská voda: čím jí víc vypiješ, tím máš větší žízeň.
  • Komu nikdo nezávidí, není závidění hoden.
  • Láska je jednooká, nenávist je docela slepá.
  • Rozumní upadají v nerozum, hádají-li s nerozumnými.
  • Člověk je nepřítel toho, čemu nerozumí.
  • Osel, jenž nese mnoho knih, není proto učený.
  • Za naší doby myslí každý jinak.
  • Nadutost, nepatrnost a sprostotu vidíme vždy pohromadě.
  • Kdo ví, proč miluje, přestal milovat.
  • Náhle zbohatlému chuďasovi bylo by tak nevolno, jako kdyby se Eskimák octl najednou na ekvátoru.
  • Rozumný člověk snese spíše podceňování než nadceňování.
  • Každá chvála tě nabádej, abys ji zasloužil.
  • Kdo mluví ze své duše, mluví z duše všem.
  • Vládní reformy bývají vždy slabé.
  • Statek, jehož ztráty se obáváme, je jenom napolo náš.
  • Hloupost se stává nebezpečnou teprve tehdy, když chce být rozumnou.
  • Strom vědění není strom života.
  • Trpělivost je umění doufati.
  • Kdo zná lidi důkladně, nebude na nikoho ve všem a vždy spoléhati, ale neodsoudí také nikoho úplně.
  • Čemu lidé obyčejně říkají osud, bývají často jejich vlastní hloupé kousky.
  • Krejčí se dopouštějí zřídka veřejného násilí.
  • Kupec chce býti vlastencem, jenom nesmí vlastenectví škodit jeho obchodu.
  • Bylo by zajímavo zvěděti kolik lidí na př. v Brně vůbec myslí.
  • Fanatismus jest vlastně nevědomost.
  • Člověk potřebuje velmi málo grammatiky, aby velmi dobře mluvil.
  • Pro slova se lidé nejvíce perou.
  • Pes je tvůj nejlepší přítel: zůstane ti věrným i když přijdeš na žebrotu.
  • Nejlacinější kniha je dobrý slovník.
  • Napřed lidé vymyslí divná slova a potom se o ně hádají.
  • Slovo pozdravit je důmyslné slovo.
  • Kdo chceš podniknout marnou práci, uč Slováky vyslovovat české ř.
  • Výstavy mají také ukazovat, co nám schází.
  • Pravý volapyk jsou evropská slova (jako telegram, prima, bravo). A těch bude čím dál tím více.
  • Starý je, kdo nerozumí nové dobé.
  • Divná tautologie: Ministr osvěty a vyučování.
  • Mnoho lidí umí lépe dvéře otvírat než zavírat.
  • My se učíme od zvířat více než zvířata od nás.
  • Renegáti bývají největší vlastenci — v novém táboře.
  • Štěstí je tak různé jako lidé.
  • Hosté si vychovávají hospodského.
  • Nejlehčí věci bývají nejtěžší.
  • Větosloví je německá nemoc.
  • Jen ta škola je dobrá, která nebere žákům přirozeného rozumu.
  • Kdyby byli Cervantesi, byli by Don Kichoti.
  • Nikdy není nejhůř.
  • Člověk geniální žije jako na ostrově.
  • Také naše časy budou kdysi starými zlatými časy.
  • Logika učí nemožnosti: Mysliti.
  • Otec se jmenoval Bidlo a syn se jmenuje Bydlo: a potom prý není pokrok.
  • Jaký kupitel, taký prodavač.
  • Gymnasia jsou více pro učitele než pro žáky.
  • Domař myslí na činži.
  • Mezi paragrafy se procházejí největší darebáci.
  • Kdo jenom trochu může, jedná, jménem nějaké idey.
  • Pes psa nekouše — málo.
  • Kdo by snesl řečníka, který by předstoupil před shromáždění a řekl: Pánové, já chci vaše peníze.
  • Hospody dobudete snáze než hospodského.
  • Není dost na tom, abys se pořád inseroval; musíš mít také krámek otevřený.
  • Historické právo by mělo býti tím pevnější, čím je starší.
  • Největší vlastenec je sedlák.
  • Majitel realit už není sedlák.
  • Kdo myslí při slovech „římské dějiny” na knihu těchto dějin, ten o nich málo zvěděl.
  • Náhoda zachovala více lidí než opatrnost.
  • Nebezpečné je, co nepředvídáme.
  • Člověk není nikdy šetrnější než když musí.
  • Naše zkušenosti nás nejvíce tížívají.
  • Nikdo mně nemůže dáti lepšího daru. než já sám sobě.
  • Boháč, který nepočítá, je chudší než chudák, který počítá.
  • Buď si sebe šikovnější, přec se najde někdo, kdo ti vidí na prsty.
  • Umíněnec má zacpané uši.
  • Kdo by se chtěl líbiti všem?
  • Šťastní lidé, kteří dělají všechno jako jiní lidé!
  • Nej hloupěji počítal ten, kdo prodal svou čest za 10 krejcarů, čili za dva ukradené doutníky.
  • Jinde jsou vlastenci jednoho druhu; jenom u nás máme staré a mladé.
  • Jak směšné jsou naše stylistiky, které varují žáky před anglicismy, gallicismy a rusismy.
  • Francie bojovala pro svobodu nejvíce a užila jí nejméně.
  • Sebe delší život není nic než boj proti několika předsudkům.
  • Kolik je českých citátů ?
  • Snadno se řekne: Srazme se v jeden šik, ale ukaž nám také, jak se to dělá.
  • Až budou anarchisté vědět, co chtějí, přestanou být anarchisty.
  • Jak by to bylo pěkné, kdyby u každého židovského krámu stál četník a nepustil tam nikoho jiného než žida.
  • Nadávky jsou jenom nižší tituly.
  • Co nejlépe víš, to je nejzajímavější.
  • Kdo jde na sever, jde vzhůru, třeba sestupuje do nížiny.
  • Drahá čepice se jmenuje jak?
  • Největší trest na frázovité a nemyslící spisovatele by byl, kdyby se musili zodpovídat veřejně obecenstvu.
  • Někdo ti řekne co nejsi a ty jsi tomu rád. Nejste oba blázni?
  • Kdyby mohl býti každý, čím by chtěl, bylo by mnoho generálů.
  • K hádkám si berte s sebou stenografy.
  • Čemu rozumný člověk nerozumí, není rozumné.
  • Čím si víc troufáš, tím více umíš.
  • Přemýšleti o tom, co by byl mohl učiniti, se ještě nikomu nevyplatilo.
  • Historie nauky je nauka sama.
  • Běda lidem, kdyby uměly penize mluvit.
  • Věda je patentované věděni.
  • Kdyby měl každý na hrobě to, co zasluhuje!
  • Pes je člověku bližší než opice.
  • Nikdo všech nepřesvědčí.
  • Smělé tvrzeni — poloviční důkaz.
  • Tak to bývalo, řekl stařeček; a tak to je, řekl vnuk.
  • Lékař léčí a nemocný se pozdravuje.
  • Cylindr vymyslil snad některý kominík.
  • Influence nepotřebuje železnici.
  • Už nejednoho přivedl jazyk o hlavu.
  • Už mnohý prodal grunt a koupil si pluh.
  • Chyby mladosti se mění někdy v přednosti.
  • Snáze je duchaplně se ptáti, než duchaplné odpovídati.
  • Je také zásluha, ustoupiti v pravý čas nové generaci.
  • Neužíváme cizích slov, ale myslíme cize.
  • Každý myslí, když mluví, že umí také o řeči mluvit.
  • Kdo nezná přítomnost, nezná minulost.
  • Pul dne nouze je poučnější než půl života v pohodlí.
  • Kdo hledá po ulicích peníze, málo najde.
  • Lidé vyzrazují jenom cizí tajemství.
  • Naše ctnosti dosahují zřídka našich převráceností.
  • Kdo se snadno urazí, ten toho zasluhuje.
  • Kdo miluje samotu, bývá zřídka ve špatné společnosti.
  • Čim je učenec obmezenější, tím výše klade své vědění.
  • Skromnost mnohých lidí není nic než ješitnost.
  • Od smrti pomáhá jediný vavřín.
  • Příkořím, které se nám děje, učíme se býti spravedlivými.
  • Stát by měl uložit větší daň každému občanu, jenž má méně dětí, než by mohl vychovat.
  • Teprve po smrti poznávají lidé, že za živa k sobě patřili.
  • Jsou-li tu věnce, najde se pro ně hlava.
  • Čím víc umíš, tím méně potřebuješ vědět.
  • Každý člověk je psychologická záhada.
  • Umíme si vážiti jenom toho, co nemáme.
  • Chceš-li koupit villu, najmi si ji napřed na rok a bydli v ní. Chceš-li se oženit, podívej se na svou vyvolenou tehdy, když myslí, že ji nikdo nevidí.
  • Pomalu budeme všichni odborníci, od finančního mministra do posledního posluhy.
  • Kdyby lidé nosili oděv jenom pro sebe, byl by jinaký.
  • Nic se neprozradí tak snadno, jak sprostáctví.
  • Nejlepší sloh je sloh telegrafický.
  • Jsou také zkažení sedláci.
  • Pařížská policie slyšela více hříchů než všecky pařížské zpovědnice.
  • Patronem anarchistů by mohl být nebožtík Herostrat.
  • Pravý Pařížan si představuje svět tak: 1. Paříž, 2. provincie, 3. tam dole.
  • Lakomce všichni lidé okrádají.
  • Každá sekta má své svaté.
  • Konečný vývoj bývá často konec vývoje.
  • Jsou lidé, kteří spekulují na zapoměnlivost jiných.
  • Elegantní pán v cylindru a drží v rukou „Národní Listy”. Kdo je to? Moderní Čech.
  • I od holohlavého kupují lidé mast na vzrůst vlasů.
  • Nejméně peněz prosázejí kollektanti.
  • Jak mnohý úřadni sluha si myslí, že by to bez neho nešlo.
  • Cikán přeje svému nepříteli, aby vyhrál terno.
  • Noviny jsou literární moloch.
  • Učební knihy nezpůsobily nikdy revoluci.
  • Největší revoluce byly vždy v jednotlivých hlavách.
  • Více vědění a méně vědy.
  • Řekne-li to K., je to věda, řekne-li to L., není to věda.
  • Francouz píše směle thalweg, lied, leitmotif, hinterland atd.; my to raději špatně přeložíme.
  • V probudilých obcích bývá dražší pivo.
  • Lehkomyslnost a odvaha dovedou mnohdy totéž.
  • Řezník překládá všecko do řezničího.
  • Hádka končí málo kdy tím, čím počala.
  • Hospody se vůbec nepolepší, pokud jich nebude několik sestátněno.
  • Vytýkáš lidem, že jsou čím dál tím surovější, a zapomínáš, že ty jsi čím dal tím uhlazenější.
  • Ejhle mužové z Kanaanu! řekl jednou kdosi v Řěčkovském pivovaře, vida dva pacholky nésti na sochoru
  • bečku tamnější břečky.
  • Nejpěknější povolání je to, které se ti líbí až do konce.
  • Všecky humoristické listy nás nebaví tak, jak bavil minulé století jediný Voltaire.
  • Čím víc lidí se sejde, tím více snesou.
  • Běda pravdám, kterým se musí věřit.
  • Nakladatelé dělají klassiky.
  • Všecky věci hledají svého přirozeného těžiště.
  • Každá špatnost má svou výmluvu.
  • Bourání starých bývá stavění, stavění mladých bývá bourání.
  • Zlá myšlénka je horší než zlý skutek.
  • Není myš zlodějka, ale díra.
  • Neposuzuj nikoho, pokud jsi nebyl v jeho položení.
  • Říkáme: periody dějin, a ony dějiny znova počínají.
  • Maličtí lidé plkají nesmírně rádi o velikých mužích.
  • Rád bych viděl jenom jednu hospodskou hádku stenografovanou.
  • Co by asi říkala zvířata, kdyby rozuměla mnohým bajkám, které o nich lidé složili?
  • Zásluha bývá skromná.
  • Líbíš-li se lidem ty, budou se lidé také tobě líbit.
  • Řeči nevymírají, ale lidé je přestávají mluvit.
  • Všecky věci jsou jednoduché; jenom člověk je dělá spletenými.
  • Ženy jsou mistryně v umění: mluviti mnoho a říci málo.
  • Je málo duchaprázdnějších knih než naše stylistiky.
  • Kdyby každý věděl, co ví!
  • Je snáze udělat kousavý vtip než ho zadržet u sebe.
  • Jak směšný je starý člověk, který o těch několik let, která má ještě před sebou, se stokrát více nastará než mladík, který bude žiti ještě půl století!
  • Jsou dvojí lidé. Jedni se ptají: Je to dobré či špatné? Druzí se ptají: Co mně to vynese?
  • Kdo chceš býti šťasten, nežádej od života mnoho; neboť čím více žádáš, tím méně dostaneš.
  • Chraň nás bůh lidí, kteří nemyslí, ale myšlénky cizí opakují.
  • Chceš míti vždy pravdu? Opakuj to, co všichni lidé mluví.
  • Čemu nerozumíme z vlastní praxe, tomu nerozumíme vůbec.
  • Čím máme více příčiny býti s sebou nespokojeni, tím více nespokojeni jsme se světem.
  • Nesmrtelným se můžeš státi jenom svými skutky, přečkají-li tě.
  • Pro hloupost svou se ještě nikdo nezastrelil, ale pro následky hlouposti.
  • Čím více stárneme, tím více litujem, čeho jsme kdysi opomenuli.
  • Ku konání dobrých skutků je ve světě více příležitosti než v klášteře.
  • Čím je člověk starší, tím více mu to připadá jako ve zvěřinci.
  • Každý šlechetný člověk je aristokrat.
  • Krásni řečtí bohové by nebyli tak bezbožní, kdyby je nebyli vymyslili lidé.
  • Kolik lidí cítí v sobě povolání dobře se mít a nic nedělat.
  • Víra nepotřebuje důkazu.
  • Pěkné povídání bývá lepší než nejdůkladnější přednáška.
  • Všem lidem sahají nohy jenom až po zem.
  • Útěcha neutěší, ale lichotí.
  • Po stromě, který má nejlepší ovoce, hážou nejvíc kamením.
  • Už nejeden missionář se vrátil obrácen.
  • Kdosi pochyboval, že jsou také ženští andělé.
  • Nejvšednější mínění zasluhují často, aby se nejvíce uvažovala.
  • Učiniti slib je větší hřích než slib zrušiti.
  • Tak zvaní špatní lidé bývají tím lepší, čím lépe je poznáme.
  • Nemusíš věřiti člověku, který se hned dušuje.
  • Jak šťastně by mnohý žil, kdyby se méně staral o cizí věci.
  • Je velmi mnoho lidí, kteří čtou jenom proto, aby nemusili mysliti.
  • Nešika je sám sobě v cestě.
  • Novou řeč neumíš, pokud v ní nemyslíš.
  • Někteří lidé se stali učenci proto, že se k ničemu jinému nehodili.
  • Dlouhé štěstí tratí již svou délkou.
  • Čísti je vypůjčívati a vymýšleti při tom je dluh spláceti.
  • Bylo by hůř, kdyby lidé študovali práva jenom k tomu, aby kradli.
  • V zázraky lidé nevěří a v povídky o zázracích věří.
  • Největší haraburdí najdeš — v museích.
  • V zastavárně jsou samy potřebné věci.
  • Řeka je pohyblivá silnice.
  • Máme příliš mnoho slov.
  • Nemoci jsou štace na cestě k smrti.
  • Sprostáka poznáš po cizích slovech.
  • Učiti se nazpamět je oblékat cizí kabát.
  • Lidé o sobě vypravují ne jací jsou, ale jací by býti měli.
  • Peklo umějí lidé lépe líčiti než nebe.
  • Placením se roztrousí nejvíc peněz.
  • Kriminál není vysoká, nýbrž hluboká škola.
  • Čemu nerozumíš, to není tvoje.
  • Bláznovství je jenom vyšší stupeň nerozumu.
  • Také zvířata mají stavební slohy.
  • Kdo se bojí smrti, nezná ji.
  • Většina lidí žije více podle módy, než-li podle rozumu.
  • Kdo si navykl čisti mezi řádky, čte snadno sebe samého.
  • Zjevných řemesel je mnoho a tajných ještě více.
  • Lidé mají dvojí duši, jednu pro sebe, druhou pro jiné.
  • Vždy bylo více těch, kteří brali, než těch, kteří dávali.
  • Mnozí pozdravují, aby byli pozdravováni.
  • Nic není různějšího než člověk a člověk.
  • Pravý demagog se nebojí dějin.
  • Lidé se žení i k vůli symmetrii.
  • Kdyby lidé tolik projedli, co prokouří, prohrají a prohýří, bylo by méně bídy.
  • Mydlář šíří osvětu.
  • Když tě žena nechce pustit do hospody, vezmi ji s sebou.
  • Jenom znamenitý učitel ví, co má žákům říci.
  • Lidé jsou sobě rovni teprve tehdy, když zhyne jich památka.
  • Penězům samým se nikdo neklaní; jenom těm penězům, které někdo má.
  • Většina lidí je špatná jenom z hlouposti a jenom z vypočítavosti dobrá.
  • Chceš-li zvěděti, co je kdo zač, zeptej se ho, co by dělal, kdyby zdědil náhle million.
  • Rozumný počíná mysliti tam, kde hloupý přestal.
  • Kdo tvrdí, že nikdy neselhal, mluví sotva pravdu.
  • Mnohý by oblekl kde koho za Hanáka, jenom sebe ne.
  • Politika je, co se děje dnes, co bylo včera, jsou dějiny.
  • Z definicí se nikdo ničemu nenaučil.
  • Boj se počátku, ne konce.
  • Kolik lidí by nebylo ničím, kdyby za ně jiní nemyslili!
  • Až obejdeš svět, zůstaneš doma.
  • Mnohá zkouška ukazuje, co učitel umí, ne čemu se naučil žák.
  • Pes se liší od člověka také tím, že svého sobectví neskrývá.
  • Podivno: přemnozí lidé umírají v nejlepších letech.
  • Kdyby Schopenhauer nebyl sám býval filosof, byl by filosofii nejspíše dorazil.
  • Teprve překlady udělaly mnohého slavným.
  • Ten přijde mnohdy nejdále, kdo neví, kam jde.
  • Před zákonem bychom byli všichni rovni, kdyby zákony byly stejné.
  • Kdo bere mládí pošetilost, bere mu mladost.
  • Hloupost bývá nebezpečnější než špatnost.
  • Roztržití lidé myslívají, že jsou geniální, jakoby právě geniálnost nebyla opakem roztržitosti.
  • Nezbývá, než aby nám panovala buď aristokracie anebo demokracie.
  • Manželství je dlouhý souboj.
  • Každá doba má své hlavní otázky, o nichž se minulé době ani nezdálo; proto se učíme z dějin tak málo.
  • Všichni sprostí snažilové počínají si energicky.
  • Kdo nerozumíš žertu, nedělej ho také.
  • Volnost slova v parlamentech dává řečníkům příležitost, aby se blamovali jak chtějí.
  • Před světem se zpovídáme raději z cizích chyb než ze svých.
  • Nejnedůtklivější jsou obmezené hlavy.
  • Nebudeš nikdy litovati, byl-lis laskavým k nehodnému.
  • Mnohý se má za proroka, poněvadž ve své vlasti nic neplatí.
  • Každý má svou vlastní minci, kterou chce býti placen.
  • Nikdo neučinil všecko, co by byl mohl učiniti.
  • Lidé myslí, že jiní jejich slabosti neznají, poněvadž o nich nemluví.
  • Zda-li se lidé po tmě hanbou rdí?
  • Povahu člověka poznáš ze žertu, který nám měl za zlé.
  • Někteří lidé si netroufají nic říci, pokud to neřekl někdo jiný.
  • Nevěra v jedné veci se zakládá na prílišne víře v jinou věc.
  • O věcech života nesmýšlejí lidé tak různě, jak o nich mluvívají.
  • Lidé, kteří jsou mnohem starší než vypadají, nebývají velmi rozumní.
  • Nestydatý člověk se může stavěti skromným, ale ne skromný nestydatým.
  • Byl to znamenitý chlapec; ještě mu nebylo šest let a už uměl otčenáš odříkávat od zadu.
  • Chtíti úplnou rovnost všech je ustanoviti jedenácte přikázání, které by rušilo ostatní desatero.
  • Mnohé klassiky by nečetl nikdo, kdyby nemusil.
  • Zvyk je to, co nás poutá k životu.
  • Kdo si odvykl učiti se, ten přestal žíti.
  • Chceš-li spatřiti vážnou tvář života, ožeň se.
  • Největší básník je, kdo neřekne nic než slova, jichž nemůžeme zapomenout.
  • Co zapomeneme, toho jsme nezkusili.
  • Když se někdo zblázní, mluví o něm všichni; kdyby někdo nabyl rozumu, neví o tom nikdo.
  • Hrubý hospodský má ještě hrubšího sklepníka.
  • Tituly nejsou pro toho, kdo je dostane, ale pro ty, kteří s ním obcují.
  • Opakuj sebe větší nesmysl padesátkrát a najdeš dosti věřících.
  • Když už nevíš nic, řekni a tak dál.
  • Je tolik švindlu, že by člověk s poctivostí dobře pochodil.
  • Advokát je spisovatel, který své spisy nevydává tiskem.
  • Je k neuvěření, jak málem člověk vystačí, když musí: a je ku podivu, kolik člověk potřebuje, když může.
  • Vypůjč si od někoho peníze a potkáš ho pětkrát za den.
  • I největšímu filosofu jsou milejší lidé, kteří mu nesou peníze, než ti, kteří je od něho chtějí.
  • Divé zvíře ukazuje svou povahu, když spatří krev a člověk, když uvidí peníze.
  • Jenom řád může udělat z ničeho něco.
  • Pokud nepostaví ženské své pluky, nevěřím v emancipaci.
  • Škaredá muzika, když jeden kolovrátek usiluje překřičet druhý.
  • Nejšťastnější člověk je matematik, neboť on ví všecko a co neví, to může vědět.
  • Dobrý malíř jde do Paříže, básník zůstane doma.
  • Propaganda rozumu je velice těžká.
  • Nejlepší synonymika je dobrý překlad slov.
  • Nezáleží tak na tom, co člověk představuje, jako na tom, co je.
  • Na ulici tomu říkáme móda, v dějinách literatury se to jmenuje perioda.
  • Kolik z těch, kteří študovali logiku, umějí se logicky hádat. Snad ani jeden z pěti set.
  • Jak může člověk při české národní slavnosti ukrást německou grammatiku?
  • Těch, kteří vědí, jak se má co lépe udělat, je mnohem více než těch, kteří to umějí.
  • Každá doba má svou dialektiku.
  • Nejlepší vlastenectví je: dělej své věci jak umíš nejlépe.
  • Tak zvané učené knihy svádějí žáky k nerozumu.
  • Stáří a rozum zahání strašidla.
  • Jeden signalement (popsání osoby) se hodí na tisíc různých osob.
  • Dva znalci posuzovali báseň. Jeden řekl: špatná. Druhý řekl: výborná.
  • Vede-li se jednotlivcům dobře, může se národu vésti zle?
  • Naše školní knihy se píšou pro vědu, ne pro žáky.
  • Vychování dělá člověka, a člověk dělá národ.
  • Rozumného člověka všecko zajímá.
  • Rád bych věděl kolik set mil si musíme na Moravě zacházet a zajíždět proto, že jsou silnice a cesty zbytečně křivé.
  • Špatné knihy jsou rychle přečteny.
  • Byli dva žáci. Jeden býval vždy první; druhý tak uprostřed. Za dvacet let byl ten druhý radou a ten první u něho písařem.
  • Pravda všecko přemůže, zvláště má-li na pomoc silné pataliony.
  • S jedním člověkem mluviti je hůř než s velkým shromážděním.
  • Ber co ti dávají, a nedostaneš nic.
  • Nikdo mě nemůže poněmčit, to mohu jenom já.
  • Nikomu nenapadlo opět zavést do spisovné češtiny tvrdé (hanácké) l.
  • Mnoho starých lidí umírá s těmi náhledy, které měli ve svém dvacátém, třicátém roce.
  • Úřední zprávy nestojí za nic, říkal Bismark, důvěrné zprávy jsou všecko.
  • Místo do starého Řecka posílá ministerstvo lidi na studie do nového Řecka.
  • Učení řečtině, latině atd. je vlastně špatná nauka o cizích slovech.
  • Také staré Řecko mělo své žebravé mnichy: cyniky.
  • Nynější doba je jako starší obchodník; obchod jeho se rozšířil tak, že nemá kdy zabývati se fantasiemi svého mládí.
  • Francouzi mají vzácnou národní knihu: Paměti Césarovy.
  • Jak snadno je nyní u nás býti vlastencem!
  • Tvé vlastnosti jsou tvůj osud.
  • Právo je, co můžeš, povinnost, co musíš.
  • Otevřená uniforma není uniforma.
  • Dej každému co mu patří, a bude teprve zle.
  • Jediná věda, která nenadělala sekt, je matematika.
  • Co je zdravý rozum? Co se lidé bojí říci veřejně.
  • Potentáti studuji rádi zeměpis.
  • Člověk je dobrý, ale po lidech není nic.
  • Skutečné starosti zapuzují sebetrýznění.
  • Chvála, které se ti dostalo, vždycky mnoho váží.
  • Také slunce je umělé světlo.
  • Američan dentist a americký zubař není jedno.
  • Bez protekce nedostane člověk někdy ani pořádný oběd.
  • Útok je někdy nejlepší obrana.
  • Chceš-li býti velkým pánem, jdi do malého hnízda.
  • Zájmy tvého stavu jsou tvé zájmy.
  • Mateřskému jazyku se učíme déle, než by kdo myslil.
  • Velká čeleď dělá velkého pána.
  • Mnohý člověk neřekl jak živ rozumného slova.
  • Mnozí lidé mají více instinktu než rozumu.
  • Ševci dělají kuří oka.
  • Dávati takt dovede ledakdo.
  • Nikdo se nezpovídá nahlas.
  • Lidé potichu bohatnou.
  • Před tisíci svědky se snáze umírá.
  • Vtip přichází sám.
  • O výjimkách se mluví, o pravidle nic.
  • Časem se lidé do všeho vmluví.
  • Paedagogické otázky řeší nejlépe děti.
  • Tvá slova ti nadělají více nepřátel než tvé skutky.
  • Kdo pomlouvá svého přítele, pomlouvá sebe.
  • Ničeho se nespleješ tak těžko, jako dobrého přízviska.
  • Zámečník nadává zámečníkovi viřtláků.
  • Než-li promluvíš, pomni, co z tebe mluví.
  • Velká města žerou lidi.
  • Nejlepší knihy se nejméně čtou.
  • Nejlepší pravopis je ten, jak píšou lidé neštudovaní.
  • Nejlepší v některých novinách je to, co zamlčí.
  • Naděje bývá lepší než skutečnost.
  • Pohádky jsou dějepis dětí.
  • Některé chyby jsou přednosti.
  • Vesnice u velkých mést nejsou ani město ani venkov.
  • Nikdo nemá právo mluviti o všem.
  • Američané vynašli nervositu.
  • Cepy vítězily, ne husité.
  • Samovrazi jsou často mučeníci.
  • Jak málem lidé vystačí, ukáže se až v kriminále.
  • Kniha, která nestojí za dvojí čtení, nestojí za jedno.
  • Cizí slova jsou kulturní slova.
  • Někteří lidé věří více slovům než skutkům.
  • Špatného sazeče se nedokorriguješ.
  • Co škola pokazí, musí napravovati život.
  • Před lékařem jsme si všichni rovni.
  • Čím lépe kdo něco umí, tím méně o tom mluví.
  • Kousek pravdy tvrdí lež.
  • Spravedlnost bývá drahá; nespravedlnosti je darmo dost.
  • Mnoho čtení překáží myšleni.
  • Lidé všelico napřed věřili, co potom dokázali.
  • Kdo nemá rozumu, těší se svými penězi a kdo nemá peněz — rozumem.
  • Snad každý z nás věří něco, co by nevěřil, kdyby se mu to řádně vyložilo.
  • Nic není těžšího než vyzpytovat všecky pohnutky svých skutků.
  • Dávným spisovatelům věříme raději než nynějším.
  • Co by si počali lidé bez formulářů?
  • Daně všude velké, příjmy všude malé.
  • Čestné měšťanství bývá spolu vysvědčením zámožnosti.
  • Nikdo neví, co by dělal, kdyby se dostal na místo jiného.
  • Hlupák se stává nebezpečným teprve tehdy, když počne přemýšleti.
  • Ne každý, kdo ustupuje, je rozumnější.
  • Na svých nepřátelích vidíme nejraději stinné stránky, na svých přátelích světlé stránky.
  • Jsou lidé, kteří myslí, že konají bůh ví jak bohumilý skutek, když dávají světu odstrašující příklad.
  • Skoro každý myslí, že je v jistých věcech neomylný.
  • Který muž by se nechtěl narodit raději nejšerednějším mužem než nejkrásnější ženou?
  • Kdo nemá peněz, nemluví o burse.
  • Kdo myslí, že jsou lidé chytří, málo vydělá.
  • Nešťastný je ten, kdo má mnoho času, aby přemýšlel o sobě.
  • Kdo se stal za tisícovku darebákem, byl by zajisté za polovici zůstal poctivým člověkem.
  • Kdo praví, že nenávidí lichocení, ten nezná všech spůsobň lichot.
  • Sladkaví lidé bývají hořcí.
  • Kdyby každý měl žít ze svého kapitálu, kolik by to přibylo žebráku!
  • Filosofie je kašna, do které všecky vědy po trubách tekou.
  • Viřtlák pracuje tak dlouho, až má dost; spisovatel tak dlouho, až nemá nic.
  • Kdyby se lidé stali najednou ctnostnými, muselo by jich tisíce pomřít hlady.
  • Kdyby dilettanti mohli, co chtějí, byl by svět dávno vzhůru nohama.
  • Renegáti jsou jenom ti, kteří od nás odpadli, ne ti kteří odpadli k nám.
  • Malé akademie se mají dobře: mohou své spisy čist samy.
  • Ne rozum, jak myslí Kartesius, ale instinkt je nejlépe rozdělen.
  • Hloupé lidi dělají peníze ještě hloupějšími.
  • Nejvíce bacilů zabije kořalka.
  • Dobrý kadeřník je nejméně poloviční doktor.
  • Kláštery jsou středověké spolky.
  • Kdo je vlastně vzdělaný člověk? Kdo hodně mnoho zapomněl.
  • Aby byl člověk dobrým představeným, k tomu potřebuje toliko dobré podřízené.
  • Pochlebenství vychází častěji z prázdného žaludku než z plného srdce.
  • Nejlehčí věc je těžká, když se k ní nemůžeme odhodlati.
  • Ne ta žena je nejlepší, o které jiní nejméně mluví, nýbrž ta, která o jiných mluví nejméně.
  • Žena je buď kniha se sédmi pečetmi anebo korespondenční lístek.
  • Není tolik dětí a bláznů, kteří mluví pravdu, kolik je velikých, a rozumných, kteří lžou.
  • Kdyby všichni, kteří jiným jámu kopou, sami do ní upadli, nebylo by dávno žádných jam.
  • Manželství bez dětí je ráj bez Kaina a Ábela.
  • Většina vavřínových věnců záleží z novinářského papíru.
  • Patentovaný nerozum platívá více, než nepatentovaný rozum.
  • Štěstí dělá sobce.
  • Za naší doby nemají dámy jiné povinnosti než líbiti se.
  • Každá vláda je spiknutí.
  • Souhlásíš-li se mnou, mluvíš dobře.
  • Za zločiny, které páchají celé houfy, není nikdo odpovědný.
  • Vtip je jak bavlna; přede-li se příliš tence přetrhne se.
  • Dobro je nakažlivé zrovna jako zlo.
  • Štěstěna prodává to, co člověk pokládá za dar.
  • Jenom poctivá práce blaží.
  • Žena je jak stín; běž za ní a prchá před tebou; utíkej od ní a běží za tebou.
  • Již Rokycana se modlil: Dajž nám, bože milý, v pravý prostředek uhoditi. A Čechove toho posud neumějí.
  • O štěstí života přemnohých děvčat rozhodlo nepatrné ohnutí nosu.
  • Krása je věc křehká; žena, která chce panovati, nemůže zakládati svou vládu na základě tak vrátkem.
  • Žena milující odpustí ti všecko; přestane-li tě milovati, neodpustí tobě ani tvé ctnosti.
  • Člověk bývá málo kdy úplně upřímný a úplně neupřímný.
  • Do českého verše se všecko hodí.
  • Kdo se ponižuje, bude ještě více ponížen.
  • Srovnejte několik biografií v Ottově slovníku naučném a v slovníku Meyerově nebo Brockhausově. Čím se liší nejvíce?
  • Učte tak, aby žák myslil, že toho potřebuje.
  • Peníze i Turka změní.
  • Každý je tak dlouho utiskován, až utiskuje sám.
  • Hospodští jsou veřejné osoby.
  • Lidé, kteří bystře nepozorují, ušetří si mnoho zlosti.
  • Vrch a konec všeho našeho snažení je — pěkný náhrobní nápis.
  • Kolik filosofu by se dalo za svůj systém upálit?
  • Jsou veličiny pouliční, uliční, čtvrtní, městské, okresní, zemské, cislajtánské, poloevropské atd.
  • Jeden člověk našel na komoře jakousi velmi starou čepici, chodil v ní a myslil, že není nad něho.
  • Brusiči troubí na zpáteční pochod.
  • Každá řeč je pěkná, která se pekne mluví.
  • Žáci dělají učitele.
  • Žádají-li rodiče po učiteli větší přísnost k svým dětem, ukazují, že není doma potřebné kázně.
  • Jsou dobří žáci, kteří jsou jenom jako žáci dobří.
  • Nejjistěji se připravíme o vděčnost svých dětí, když ji po nich žádáme.
  • Všichni tvrdí, že se naše mládež mnoho učí, ale nikdo ještě neřekl, že mnoho umí.
  • Peníze jsou lidem světější než sami svatí.
  • Nač psát kritiku do novin, kde ji spisovatel snad ani nečte; pište jemu samému a můžete psát zřetelněji.
  • Učitel neříkej nic na polo.
  • Člověk se nejvíce bojí člověka.
  • Kdo asi vynašel vrzavé boty?
  • Ani nejlepší věci se všem nelíbí.
  • Ještě žádné noviny mně neměly za zlé, že umím trochu bulharsky.
  • Pro nakladatele: Vydávejte, novou knihovnu Knížky z knih, t. j. důležitá veliká a drahá díla podávejte v kratičkém, co nejvíce prostonárodním výtahu.
  • Kdyby uměly ženské tak psát, jak umějí — mluvit.
  • Nejvíce pokradli ti, kteří nebyli zavřeni.
  • Já jsem si totiž myslil, říkají lidé, když nic nemyslili.
  • Bylo by zajímavo zvěděti, kolik latinských slov zná prostredné vzdělaný nelatinář.
  • Na pouhých titulích si lidé více zakládají než na skutečných.
  • Kdo mnoho mluví, nemá času mnoho myslit.
  • Hloupí lidé se neptají.
  • Pravé dobrodiní blaží dárce i obdarovaného.
  • Hloupostí se dopouštějí vlastně jenom rozumní lidé; u ostatních se rozumějí samy sebou.
  • Nezasloužené vysoké postavení učí nízko smýšleti.
  • Úspěch dělává často člověka.
  • Lidé přejí štěstí nejraději těm, kteří je už mají.
  • Jsou lidé, kteří pijí pivo jenom proto, že se tak jmenuje.
  • Kdo si stěžuje, že mu doba jeho nerozumí, ten nerozuměl své době.
  • Kdyby měli lidé skutečné přesvědčení, mohli by je tak snadno měnit?
  • Na venkově se svolávají hromady na hodinu dříve a zahajují o hodinu později.
  • Co je po obrazu, který potřebuje podpis?
  • Vzdělanost je dobrá společnost.
  • Tlachati se učíme dříve, než poslouchati.
  • Sloh je rukopis ducha.
  • Němec si koupi raději opici než knihu. (Flieg. Bl.)
  • Kdo rychle dává, dává dvakrát, neboť kdyby chvíli přemýšlel, dal by snad polovici.
  • Zpropitné je nucená štědrost.
  • Lidé ti odpustí spíše, když je obelžeš, než když jim povíš pravdu.
  • Kdo umí mlčet, toho můžeš poslechnout.
  • Psalo by se méně špatných knih, kdyby se více dobrých četlo.
  • Největším dobrodincem chudých je ješitnost.
  • Kdo stoupá výše než měl, padá hlouběji než chtěl.
  • Někteří lidé vynaloží celý svůj život na to, aby umřeli bohatí.
  • Říci co myslíš, je snáze, než dělati co mluvíš.
  • Život za jevištěm bývá dramatičtější než život na jevišti.
  • Povinnost je to, co má dělat — druhý.
  • Byla by radost býti na světě, kdyby každý dělal jenom polovici toho, co žádá na jiných.
  • Člověk, který nemá nikdy kdy, nemá obyčejně co dělat.
  • Koruna je těžká čepice.
  • Tiskové chyby opravují spisovatelé častěji než nesmysly.
  • Kdo chce kam, pomozme mu tam — ale ne k lepšímu.
  • Jazyka dar dal Bůh — ženám.
  • Mnohá zvířata mají prázdniny v zimě.
  • Jsou spisovatelé, kteří se čtou sami.
  • Móda neputuje od města k městu, nýbrž od člověka k člověku.
  • Dlouhá řeč, mnoho slov.
  • Nejsměšnější dilettant je nedělní střelec.
  • Ku každému divotvornému lékaři se lidé hrnou.
  • Naše vědění je vytlučená mozaika.
  • První povinností lékaře je lidskost (heslo slavného lékaře).
  • Česká literatura byla z počátku kněžská, potom teologická, později trochu panská a konečně hodně študentská. Nyní je všecko najednou a k tomu trochu odborná.
  • Sto těch, kteří chtějí, vydá víc než tisíc takových, kteří musejí.
  • Na základě práva historického by mohly duchovní řády žádati, aby se jim vrátily zrušené kláštery.
  • Agitátor přemlouvá jenom hloupějšího člověka než je sám.
  • Darebák může býti časem hodný, ale hlupák je vždy hloupý.
  • Čím sobě protivníci lépe rozumějí, tím nesnadněji se dohodnou.
  • Není lepšího socialismu nad slova evangelická: Milujte se vespolek!
  • Zrnko čili hra, která se neujme. Okolo stolu sedělo deset dobrých známých. Když už nevěděli, co mluvit, navrhl jeden tuto zábavu. Rozdalo se deset cedulek a každý z hostu napsal na svou cedulku, co si opravdu myslí o jednom ze společníků. Ulohou společníků bylo, aby každý vyhledal tu cedulku, která se ho týká. Nevím už jak se to skončilo.
  • Pro jiné vydal filosofickou bibliotéku a sám zůstal oslem.
  • Kdyby někdo řekl: Polákoslované, Rusoslované, tu by se mnohý usmál. A oč je Čechoslované lepší?
  • Veřejné mínění pochybuje rádo o dobrém skutku, o zlém málo kdy.
  • Ctnost jiných je to, co tobě prospívá.
  • Zdá se, že Němci mnohem více četli o Göthovi a o Šillerovi než-li Göthe a Šillera.
  • Dělá politiku — z politiky.
  • Dějiny jsou nahromaděná státní moudrost.
  • Jediný pohled na mapu stačí, aby zmařil mnoho klamných snů.
  • Která knížka se nedobře čte, bývá obyčejně mizerná.
  • Důstojník je vlastně důstojný pán.
  • Čím menší pes, tím větší štěkot.
  • Jeden z nejslabších básníků má u nás nejvíce čtenářů. Který?
  • Wozu brauchen wir den Skandinavismus ? řekl kdysi vážený brněnský domař. Myslil na federalismus.
  • Pane psychologu. Napiš nám psychologii odrodilce.
  • Někteří lidé nelitují ničeho tak upřímně, jako svých dobrých skutků.
  • Nehádej se nikdy, neboť nikoho nepřesvědčíš.
  • Mínění je jako hřebík: čím víc naň biješ, tím hlouběji ho vrážíš.
  • Peníze daruj, ale nepůjčuj. Dar ti spůsobí nevděčníka, půjčka nepřítele.
  • Jsou lidé, jichž rozum stačí jenom k tomu, aby zakryl jejich hloupost.
  • Každý má něco, có rád ukazuje, a každý něco, co rád zamlčuje.
  • V první polovici života sužuje se člověk, aby dosáhl, co by ho v druhé polovici sužovalo; nedosáhne-li toho, sužuje se sám.
  • Nikdy jsem se nenadělal tolik, jak od té doby, co jsem samostatný, řekl onehdy mladý hostinský.
  • Ze slov se dělá veřejné míněni.
  • Kde se pěstuje pravé a ryzí vlastenectví? V hospodách a na schůzích.
  • Sebevědomí je hrdost na to, co jsi; ješitnost je hrdost na to, co jiní o tobě myslí.
  • Který herec nechce hrát velkou úlohu?
  • Dlouhý výklad zabíjí báseň.
  • Jsou dějepisci, kteří znají Napoleona lépe než on znal sám sebe.
  • Imaginární čísla jsou kolomaz algebry.
  • Bulhaři mají nejmizernější grammatiky a přece mluví dobře.
  • Staří Egypťané proměnili jednou svou řeč, dvakrát své náboženství a asi desetkrát národnost svých panovníků.
  • Málo který švindléř vypsal veřejně své švindle.
  • Založit novou vědu je zásluha, ale větší zásluha je pochovat starou lichou vědu.
  • K bitvám na zemi a na moři přibudou snad ještěj bitvy v povětří.
  • Kolik vlastenců by udělalo dobrou zkoušku z češtiny?
  • Napřed udělá úspěch jméno, potom teprve dělá jméno úspěch.
  • Někteří lidé se šálí až do smrti slovy: Jenom kdybych byl chtěl!
  • Nemorální jsou nám ti, kteří nemají naši morálku.
  • Rozumovati je pochybovati.
  • Mnozí lidé se počínají divit tam kde přestávají rozumět.
  • S Angličanem a Američanem musíš jet týden, než s tebou slovo promluví; severní Němec k tomu potřebuje pul týdne, jižní Němec půl dne; Francouz nevydrží ani hodinu, aby nepromluvil, a Španěl je od prvního okamžiku tvůj starý známý.
  • Školní výklady vykládají rády obšírně, co každý beztoho ví; o tom pak, co neví, nevědí také nic.
  • Špatné hospody jsou dobří námluvčí.
  • Už mnohý se dojedl hladu.
  • Jaký pán, taký pes.
  • Kdo umí latinsky, bud tak laskav a udej mi svou adressu.
  • Ne každý, kdo se minul svým povoláním, měl povolání.
  • Počítám jenom jasné hodiny (nápis na slunečných hodinách.)
  • Kdyby byl Bůh svolal ku stvořeni světa komisi, nebylo by posud světa.
  • Kdo si na svém bohatství příliš zakládá, ten si dává vysvědčení chudoby.
  • Co Archimedes neuměl, umí nyní každý školáček.
  • Ingenium a šílenost bydlí vedle sebe.
  • Čím vyšší kramflek, tím menší člověk.
  • Sebevychování je nejlepší.
  • Neprorokuj a nezmýlíš se.
  • Tvé listy jsou tvoji nepřátelé.
  • Malých proroků bylo vždy více než velkých.
  • Vražda vnáší do novin kus života.
  • Lehkomyslnost se jmenuje někdy idealismus.
  • Nic nerozněcuje vášně tak jako nevědomost.
  • Dělají si z Musejníka šašky a co by byli bez něho ?
  • U nás se četlo nesmírně mnoho — k vůli jazyku.
  • Chvalořečníci mluvívají o dobách, kterých neviděli.
  • Milý příteli je fráze.
  • Ani násobilce se nemá učit docela slepě.
  • Jeden den bez peněz je poučnější než celý rok s penězi.
  • Kdo viděl sám kus dějin, diví se potom, jak se o tom píše.
  • Hledal podivná slova a to byl celý jeho život.
  • Národ je vždy tím, čím ho udělají.
  • Kdo má peníze, myslí, že má také větší právo k životu.
  • Hleď se nejasných lidí a ještě více nejasných knih.
  • Čím dokonalejší řeč, tím stejnější překlady.
  • Mnoho lidí chce všecko lépe vědět, ale nevědí nic dobře.
  • Jenom lháři se v anglických školách trestají holí.
  • Jsou lidé, kteří své vlastní mínění potírají, řekne-li je někdo jiný.
  • Jak mnohým je štěstím to, čeho nemají!
  • Štěstí hledáme my, neštěstí hledá nás.
  • Pravý básník je Midas: čeho se dotkne, obrací v zlato.
  • Velikost jednoho bývá maličkostí tisíců.
  • Čím nadutější kočí, tím vznešenější panstvo.
  • Mnohý poznal svou ženu teprve po svatbě, mnohý nikdy.
  • Chváliti svého syna je chváliti sebe; haněti svého otce je haněti sebe.
  • Čím více žena miluje svého muže, tím více ho hledí napraviti; milující muž zvětšuje převrácenosti své ženy.
  • Dobří králové žijí dlouho.
  • Divno, že se nenašla posud rodina mluvící latinsky — na výdělek.
  • Země se dělí na tři pásma: v prvním se musí pít pro velikou zimu, v druhém pro nestálé počasí a v třetím pro veliké horko.
  • Byl to krásný večer: ani jediná řeč nebyla promluvena.
  • Rovnost práv vede k rovnosti požitků.
  • Alespoň Kollára, Palackóho, Havlíčka měl by znát každý náš vzdělanec; ale neznáme jich ani ze sta jeden. (Masaryk).
  • Opravdovosti neopravdovost nejvíce se bojí. (Týž).
  • Myslíme telegraficky a stenograficky, t. j. žádáme si poučení krátce a dobře a hodně mnoho. (Týž.)
  • Jak mohou lidé různě smýšlet, když všichni chtějí — jedno.
  • Synové slavných mužů se rádi válejí na vavřínech otcovských, až je z nich hnůj.
  • Není-li člověk více než doktor filosofie, je velice málo.
  • Napoleon by byl u našich kantorů stokrát propadl.
  • Hanka byl písař, ne spisovatel.
  • Lidé nemluví tak o tom, co vidí, jako o tom, co slyší.
  • Cenu peněz zná jenom kupec.
  • Kdo vydá mikroskopický slovníček naučný?
  • Spořiti je německé slovo.
  • Rád bych věděl, kdo udělal nebožtíka Kornélia Nepota klassikem.
  • Advokát Cicero měl jednou hájiti básníka a on hájil — básnictví.
  • Satirik je člověk, který vidí lidem do břicha.
  • Tropy a figury jsou figury a tropy.
  • Žák, který všemu věří, nenaučí se ničemu.
  • Ještě žádnému žurnalistovi nedal národ ušit kabát.
  • Sklepníkovi je nejhodnějším ten, kdo dá největší zpropitné; kdo nedá nic, je darebák anebo blázen.
  • Nejlépe se vlastenčí, když je z čeho.
  • Národní školy jsou u nás už dávno chrámem védy — v novinách.
  • Byl zastřelen politicky, sociálně, ba i mravně a přece vypadá jako nejbuclatější splátkař.
  • Pro učitele: Kdo nám sebere dětské předsudky ?
  • Podivno: čím více lhal, tím mu více věřili.
  • Koupil si staroněmecká okna, staroněmecké židle atd., jenom ne staroněmeckou grammatiku.
  • Dobrý kalendář neprorokuje.
  • Ne výrobci sami by měli své zboží posílat na výstavy, nýbrž jejich odběratelé.
  • Dějiny Evropy jsou dějiny Francie.
  • Kolik by bylo na světě geniu, velikánů a hrdinů, kdyby byl každý tím, zač se má!
  • Veřejné mínění je někdy to, které si netroufá na veřejnost.
  • Jsi spokojen s celým světem, jsi-li spokojen sám s sebou.
  • Kdo si naříká na nevděk, nebyl pravým dobrodincem.
  • Nic není tak špatné, aby se nedalo pro to něco říci, a nic není tak dobré, aby se nemohlo nic říci proti tomu.
  • Velký umělec nedbá kritiky.
  • Pokud byl maličký, huboval na veliké; když přišel výš, dělal jako ostatní.
  • Populárnost utíká tím více, čím ji více honíš.
  • Biografie představuje člověka ve svátečních šatech, někdy ve výročních.
  • Národní ekonomie je nauka několika stran.
  • Svět bude jiný, až bude každý na svém místě a to nebude nikdy.
  • Pro psychology: Jak se muže státi ze Sokola Němec?
  • Nejhůře zkouší učitel, který umí méně než-li žák.
  • Mnoho školních knih je psáno pro geniální žáky, kterých není.
  • Velcí lidé nemají tajností.
  • Řeka dělí divochy a spojuje kulturní národy.
  • Programy středních škol by neměly býti výkladištěm vědy, nýbrž zápasištěm, kdo vyloží tu onu těžkou věc srozumitelněji.
  • Literární poptavárny by byly veliké dobrodiní.
  • Každý učitel by měl znát i dějiny pravopisu.
  • Co byste řekli o zákonu, který by hlásal: Nikdo není povinen učiti se francouzský.
  • Ještě žádná obec neprotestovala proti nerozumu, aby se žáčkům již druhé třídy nevtloukalo na př. cizí a zbytečné slovo podmět.
  • Kup a prodej dělají život.
  • Zkušenost je pravda, jíž nabýváme pošetilostmi.
  • Snáze býti dvorním radou než člověkem.
  • Mnozí, kteří ve svém povolání vynikají, minuli se přece se svým povoláním.
  • Mládí má slabosti své síly.
  • Maličcí lidé se cítí velikými svým národem; velicí lidé dělají svůj národ velikým.
  • Budiž mu země lehká! mělo by se volati ne umrlému, nýbrž nově narozenému.
  • Člověk nežije potřebou, ale tradicí.
  • Mateřské řeči se učíme od matky nejméně.
  • Málo který mozek snese dvě řeči.
  • Nejvíce vymyslili samouci.
  • Pokud toho nebylo, křičeli po tom; když to vyšlo, nikdo si toho nevšiml.
  • Luza nepanuje, panují kořistníci luzy.
  • V stáří odpouštíme mladým nejméně ty náhledy, které jsme mívali sami.
  • Mnozí lidé jsou k sobě zdvořilí teprve tehdy, když se rozkmotří.
  • Každému člověku je souzena hlavní trefa, jenom že se jí mnohý nedočká.
  • Ženy jsou si mnohem podobnější než muži.
  • Mnozí lidé přestávají raději na cizích předsudcích, než aby si dobývali vlastního mínění.
  • Mnoho lidí zachová spíše tajemství, než jeden.
  • Malá tajemství se roznášejí, velká se ukrývají.
  • Jsou lidé, kteří své vlastní mínění potírají, řekne-li je někdo jiný.
  • Je snáze býti dobrým ke všem než k jednomu.
  • Štěstím mladosti je lehkomyslnost; štěstím stáří je lhostejnost.
  • Kdo mlčí o chybách jiného, zná sebe samého.
  • Vytrhni člověka z jeho povoláni a tu teprv uvidíš zač stoji.
  • KdyBy šlo vždy podle tatíkú, nebylo by tolik básníků.
  • Ve snách je každý Šekspírem.
  • Dějiny nové Evropy měly by se vykládat tím pořádkem, jakým se brala kultura.
  • Ve světě platíš jenom tolik, kolik platiti chceš.
  • Každé velké shromáždění je luza, ať se skládá z lidí jakýchkoli. (Hrabě Chesterňeld). K luze nesmíš nikdy mluvit pouhým rozumem.
  • Hlupáci a lidé maličtí bdějí vždycky řevnivě nad svou důstojností.
  • Přímými otázkami se mnoho nedovíš.
  • Kdo všecko řekne, tomu se neřekne nic.
  • Pošetilí lidé nepovolí nikdy, kdy by měli.
  • Ničím nepřemluvíš hlupáka lépe nežli tím, čemu nerozumí.
  • Kdo svolává lid, ten jej popouzí (kardinál Retz.)
  • Kdo může zakázat ševcovi, aby si napsal na krámek : První český národní obuvník na Moravě.
  • Kde jsou ty doby, kdy bývali brněnští purkmistři českými vlastenci!
  • Dobrovskému ještě nikdo pomníku nepostavil (vyjma náhrobek Salmův).
  • Kolik lidí píše nálada a nemyslí při tom nic.
  • Co se nedá dokázat, bývá často nejjistější.
  • Kapitál přečká zřídka druhé pokolení.
  • Netoliko nevzdělanci mluvívají o věcech, o nichž nic nevědí, nýbrž i vzdělanci, zejména filosofi.
  • I lidské svědomí se řídí módou.
  • Myje-li ruka ruku, mohou se obě pošpinit.
  • Kdo ti řekne: Žádejte ode mne co chcete, nedá ti nic.
  • Žurnalista a ministr musí přijíti vždy s něčím novým.
  • Rakousko vzniklo z koalice zemí rakouských proti Turkům.
  • Nic není na svétě nepatrného; přijde na to, jak se na to díváš.
  • Obyčejné obecenstvo kochá se toliko v novostech.
  • Překládati se slovníkem je týrati sebe i řeč.
  • Největší reformace bývají tiché.
  • Mluvíme tolik jenom proto, že se neumíme vyjádřiti.
  • Čím menší národ, tím více se bojí cizích slov.
  • Čím větší hlupák, tím více si ve své hlouposti libuje.
  • Nejlepší nápady nechávej pro sebe.
  • Jaký rozdíl je v tom, jak posuzujeme sebe a jak jiné.
  • Věci nerůzní lidi tak tuze jako mínění, které mají o věcech.
  • Lekáme se svých hříchů, vidíme-li je na jiných.
  • S výšky rozumu vyhlíží celý život jako zlá nemoc a svět se podobá blázinci.
  • Čím jsme starší, tím si více vážíme přirozených darů.
  • U nás je každý předpojatý a vášnivec, kdo hájí pravdu, kterou jeho vrstevníci neumějí pochopiti. (Prof. Jos. Král).
  • Větším neštěstím národa našeho jest houževnatě bludné vykládání událostí bělohorských, než jakým jest pro národ náš porážka ona sama. (Dr. Václav Řezníček, vydavatel Modré knihovny).
  • Před padesáti lety bylo v Čechách býti Čechem přirozeno, a nyní je to prohlášeno za zásluhu. (Týž.)
  • Jak se člověk v Čechách prohlásí za žurnalistu nebo herce, tak jakoby řekl: Já jsem cikán nebo
  • šlejfíř. (Týž.)
  • Mnozí autoři omlouvají tiskové chyby svou vzdáleností od místa tisku, jakoby člověk nemohl v Kartousích zrovna tak dobře korrigovat jako ve Vídni.
  • Co je to zátynka? Kupé. Nevěříte-li, podívejte se do Rankova slovníka pod slovem Coupé.
  • Nové české dějiny záležejí z programů.
  • Politika kazí nejpěknější věci, nutíc je do jha strany.
  • Nic není odpornějšího než pracovati s nechutí a nic radostnějšího než pracovati s nadšením.
  • Člověk se obejde bez všeličeho, jenom ne bez člověka.
  • Je mnohem užitečněji zabývati se důkladně několika spisovateli nežli povrchně třeba celou literaturou.
  • Účelem života je život sám.
  • Když jsme starší, musíme více dělati než za mládí.
  • Člověk má míti odvahu býti tím, čím ho příroda učinila.
  • Nejlépe se poznáme, když to, co jsme si myslili před lety, opět promyslíme.
  • Nic nebývá skrytější než účelná činnost.
  • Čím častěji své předsevzetí opakuješ, tím více je oslabuješ.
  • Nic není dražšího než cena dne.
  • Lidé se snášejí lépe v tom, co dělají, nežli v tom, co myslí.
  • Nemařte ani hodiny s lidmi, k nimž nepatříte, anebo kteří nepatří k vám.
  • Lidi nepoznáváme, když k nám přijdou; my se musíme podívati k nim.
  • Jdi do ciziny, abys poznal, co máš doma dobrého.
  • Chceš li se zdáti vznešenějším, musíš také skutečně býti vznešenějším.
  • Věděti a konati dobře jednu věc je větší vzdělání než polovičatost ve sterých věcech.
  • Nejvíce neštěstí naplodily obecné pojmy a veliká domýšlivost.
  • Kdo se chce zhostiti něčeho zlého, ví vždy, co chce; kdo chce něco lepšího, je slepý.
  • Kdo nezná své vlasti, nemá měřítka pro cizí země.
  • Hlavní chybou vzdělaných lidí je, že obracejí všecko na ideu, málo anebo nic na věc.
  • Zvyk je jediné naše pohodlí; toužíme i po nemilých věcech, když jsme jim uvykli.
  • Ničím nemalují lidé svou povahu lépe než tím, co shledávají směšným.
  • V pravdě velcí lidé působí jako krásná malba: jen na jistou distanci.
  • Žádný advokát nevypsal posud cenu na spis o psychologii národního hnutí.
  • Móda je ženského rodu.
  • Dobu poznáš podle malých lidi.
  • Sloh přichází teprve s myšlénkami.
  • Mnohé pochováváme s velikou slávou proto, že jsme rádi, že jsou mrtvi.
  • Nikdo se neumí vmyslit do jiného. Tudy tolik nespravedlivých posudků.
  • Vlastní umění počíná tam, kde si věda neví rady.
  • Pověz mi s kým obcuješ a já ti povím, kdy přijdeš domů.
  • Dětství prý je nejšťastnější doba života, škoda, že musíme teprve sestárnouti, abychom to věděli.
  • Město s millionem lidí myslí jinak než deset měst se stotisíci obyvateli.
  • Teprve historie dělá vlast.
  • Otec chudých bývá bohatý.
  • Máme málo proroků a těm nevěříme.
  • Ukažte mi toho, kdo tak mluví a jedná jak myslí.
  • Chudý je, kdo chce býti bohatým.
  • Znám někoho, kdo je moudřejší než všichni mudrci celého světa a to je veřejné mínění.
  • Železnice dělají města.
  • Dobrý řečník musí býti také básník.
  • Člověk je rozený centralista.
  • Kdo mluví to, co by každý řekl, měl by raději mlčet.
  • Přemnoho lidí má jenom zrovna tolik rozumu, aby se uživili.
  • Všeobecné vzdělání je povrchní vědění.
  • Obecenstvo nemá rádo opakování ani pěkného. (Potapenko.)
  • Ve škole býval první a v životě je poslední.
  • Národní fanatismus není vlastenectví.
  • Dobrá otázka je poloviční odpověď.
  • Rukopisům nikdo nerozuměl a přece všichni pro ně hořeli.
  • Každá grammatika je archaismus.
  • Lidé se modlí často pozdě.
  • Česká společnost pohlíží na literáta jako vysokomyslný dobrodinec na ubohého žebráka. (Dr. V. Řezníček v povídce Český román v Modre knihovně.)
  • Obyčejně ti nejnadanější naši lidé jsou u nás obětí toho zpropadeného literárního slávomamu. (Týž).
  • Bez vlastního prospechu a zájmu nečinívá dnes v naší české veřejnosti až na řídké výminky nikdo nic. (Týž).
  • Řecký aorist anebo latinský konjunktiv, to se pokládá na našich středních školách za věc důležitější, nežli všechen ostatní skutečný a praktický život. (Týž).
  • Všecko politické umění není nic proti tomu, komu by se povedlo dovésti toho, aby na jednom stéble rostly dva klasy.
  • Nejraději cituje ten, kdo to nejméně umi.
  • Náboženská reformace byla mezinárodní: vycházela od Francouzů, od Švýcarů a od Němců.
  • Nejvíce bohatnou lidé z chudiny.
  • Nejkrvavější lichvu provozuje nejeden bohatý hospodský: jeho procenta jdou do tisíců.
  • Poslouchal jsem hojně obsazený stůl. Všichni mluvili, ba křičeli najednou a neřekli za půl hodiny ani — jediného rozumného slova: bavili se.
  • Spisovatel nepíše, co chce, ale co umí.
  • Býti v politice důsledným bývá někdy chybou; lépe je přizpůsobiti se událostem (Bismark.)
  • Mnoho lidí se spravuje zásadami, kterých by nechtěli viděti na svém náhrobku.
  • Před smrtí se nebojíme smrti, ale zmeny života.
  • Ubývá prý respektu, ale těch věcí, které ho zasluhují, ubývá také.
  • Samota nám dává příležitost, abychom učinili známost se sebou.
  • Ženy prostředního věku ukazují raději své dcery než svou matku, raději: Tak jsem byla, než: Tak budu.
  • Originálnost není darmo: jedni jí nerozumějí, druzí se jí bojí.
  • Dějiny jsou k tomu, aby nám vykládaly přítomnost.
  • Povíš-li na někoho něco zlého, hned najdeš někoho, kdo toho ví ještě více.
  • Kdo dělá své věci dobře, proslaví se zřídka tak, jako ten, kdo dělá cizí věci.
  • Jsou princezny, které jsou zrovna takové jako tvá žena.
  • Mladý člověk nemá myšlének, a starý jich mívá nazbyt.
  • Jsou dvojí lidé: jedni chtí žít v přítomnosti, druzí v budoucnosti.
  • Pokud si učitelé neudělají slabikář sami, nebudou ho mít.
  • Kdyby neměla Morava znamenitějších lidí než ty, které nám velebí naše literatury, byla by velice chudá duchem.
  • Druhá, třetí generace nám sotva porozumí.
  • Národ se neučí nikdy z vlastních zkušeností.
  • Legenda vzniká opakováním.
  • Můžeš-li se sám ctít, nepotřebuješ, aby tě ctili jiní.
  • Úvodní články jsou vídeňská móda.
  • Mnozí spisovatelé školních knih jsou dobře placení opisovači a otiskovači.
  • Geniální je ten, kdo vidí věci, jaké jsou.
  • Dobrý besedník vede rozmluvu dál; špatný ji přetrhuje anebo vede nazpátek.
  • Minulost je jenom tím vzácná, že už není.
  • Kolik je kritických dní do roka? 365.
  • Poví-li ti žena své stáří, pověděla ti mnoho.
  • Matematice uč tak, aby žák, když zapomene všecky formule, uměl si je sám opět sestrojiti.
  • Gymnasium je překládací ústav, který nic nepřeloží.
  • Kdyby měli muži jenom dobré vlastnosti, neměly by ženy zlých
  • Zdá se, že se lidé ženou neustále za kusem zlata, který se koulí dál.
  • Když počneme míti s lidmi útrpnost, posuzujeme je spravedlivěji.
  • Proč nás bída tak málo dojímá? Protože je jí tak mnoho.
  • Manželství bývá nezřídka rozvodem dvou srdcí.
  • Lidé duchaplní se nudí tam, kde se duchaprázní baví.
  • Pýcha si bere zrovna tolik místa, kolik jí hloupost postoupí.
  • Člověk se lekne někdy svých vlastních myšlének.
  • Divadlo není pro filosofy.
  • Také voliči mohou udělat z ničeho něco.
  • Jaká to byla věda, která dokazovala pravost nejnepravějších rukopisů?
  • Čím větší družstvo, tím menší odpovědnost padá na každého jednotlivce.
  • Kdyby chtěl někdo nyní spálit všecky kacířské knihy, kolik peněz by potřeboval!
  • Kolik hlupáků se schovává za svými tituly.
  • Jeden šelma poslal svým známým dotazy, jak posud provozovali opposici. Posud Čeká na odpověd.
  • Nejlépe žijí lidé, kteří nemají žádné povahy (hlas z lidu).
  • Co jsou posavadní dějiny proti dějinám, které teprve přijdou? Jedna proti milliardám.
  • O tom, co bylo, můžeš říci co chceš; jenom nemluv o tom, co je.
  • Kdo má moc, ten ji dříve nebo později zneužije.
  • Když se někomu stala pro několik zlatých nehoda, křičí hned několik břicháčů: Proč mně neřekl o ten pakatel?
  • Na zloději čapka hoří (polské přísloví).
  • Nač kupovat hlas, kup hned celého voliče.
  • Kolik hloupostí musí člověk přeslechnouti a přečísti, než přijde na rozumné slovo!
  • Nikdo tě neocení podle pravdy.
  • Nejzbytečnější knihy jsou brusy: nikdo se z nich ničemu nenaučil.
  • Člověk je rozený centralista.
  • Čím vyšší společnost, tím větší fráze.
  • Lidé myslí, že tomu, co stokrát četli, také rozumějí.
  • Lid má toho řečníka za nejlepšího, který se ani jednou nezarazí.
  • Konversační kniha má záležeti z vět, které skutečně byly promluveny.
  • Nejšťastnější je, kdo buď nic nemyslí anebo velmi mnoho.
  • Logika — kniha je v ledakteré škole, ale logika — věc není nikde.
  • Staré zásluhy se rychle zapomínají.
  • Nenabýváme nových zkušeností, ale přicházejí vždy noví lidé a ti nabývají starých zkušeností.
  • Až bude Napoleon mytickou osobou, bude na svete dobře.
  • Mnozí lidé žijí toliko z úvěru — duševního.
  • Lidský rozum je stejně rozdělen, ale ne svědomí.
  • Znáš jméno a myslíš, že znáš věc.
  • Neptej se hloupě, chceš-li moudrou odpověď.
  • Beztrestnost vinného je odsouzení nevinných.
  • Pravda je světlo; shasne snadno, když jím mnoho zmítáš.
  • Zvíře žije podle potřeby; člověk civilisovaný žije toliko podle luxu.
  • Dobrý otec, dobrý manžel, čteme na kamenech náhrobních. Na hřbitovech jsou samé vzorné domácnosti.
  • Svoboda má touž cenu jakou máme my sami.
  • Kéž máme ministerstvo osvěty a vyučování (jak někteří chybně píšou.)
  • Nejvíce se napíše k vůli ničemu.
  • Kolik spisovatelů nemá žádného slohu!
  • Evropa leží mezi Asií a Amerikou.
  • Co by řekl Husovický starosta, kdyby mu někdo adressoval list: Robotnému N. N. v Husovicích (jak bylo kdysi předepsáno).
  • Rovnoprávnost je pěkné slovo, ale těžká věc.
  • Sláva je drahá.
  • Jsou věci, které musíme vidět, abychom v ně věřili, a jiné věci, v které musíme věřit, abychom je viděli.
  • Jako slova, tak pozbývají lidé své ceny nejsou-li na svém místě.
  • Okázalá marnivost je snesitelnější než skrývaná skromnost.
  • Málo kdo tuší, kolik ducha a soudnosti je potřeba, aby člověk neřekl nikdy hloupost.
  • Kdy přestanou národní třenic ? Až budou lidé vědět, proč se rvali.
  • Mnoho zkoušek, málo umění.
  • Co je nucená germanisace proti dobrovolné?
  • Nemělo by se překládati do řeči, kterou se originál degraduje.
  • Kdyby se ti představili všichni tvoji předci, zdali bys se k nim hlásil?
  • Není pohodlnějšího řemesla než vydávat Sebrané spisy.
  • Zpozdilý a zpozděný není toliko etymologicky příbuzné.
  • Velkým spisovatelům stačí staré formy.
  • Ten je nejpřísnější proti jiným, kdo proti sobě nejméně.
  • Nikdy neříkej slovo nikdy.
  • Pohádka o zlaté rybce je pohádka každého člověka.
  • Moravské pole je ohromný hřbitov germánských národů.
  • Byla doba, kdy byli všichni uvědomělí Čechové proselyti (získanci).
  • Který druch psů přijde po mopslících do módy?
  • Grammatiku umíš teprve, až jí nevěříš.
  • Kdo nevíš, co bys psal, nepiš raději nic.
  • Největší moralisté jsou ti, kteří ještě života nezkusili anebo kteří se ho už nasytili.
  • Křičí po svobodě, aby ji jiným diktoval.
  • Chceš-li své děti udělat nešťastnými, uč je věcem, kterých nebudou potřebovat.
  • Voják, který nebyl v bitvě, minul se se svým povoláním.
  • Kdo něco má, myslí také, že něco je.
  • Jeli do země volnosti a nedojeli.
  • Dnes prožije člověčenstvo za deset let více než ve středověku za sto let.
  • Kdyby mohl po tramvaji každý darmo jezdit, kolik by jich jelo?
  • Kdo slyšel už kulatý rým?
  • Nejvíce chválí češtinu, kdo ji nejméně zná.
  • Konversační věty jsou formule.
  • Inkoust je pátý živel.
  • Také uvědomělost má své meze.
  • Učiti interpunkci podle větosloví je učiti hudbě potichu.
  • Kdo našel sto logických chyb, umí logiku lépe, než ten, kdo se jí učil.
  • Ctnost je odříkání.
  • Nejméně se umějí básníci vmyslit v roli diplomatů.
  • Doma je každý dost moudrý.
  • Stáří učí mlčet.
  • Pessimismus bývá pohořelý optimismus.
  • Boháč žije v jiném světě než dělník.
  • Nová doba počíná kritikou.
  • Fráze jsou polomrtvé myšlénky.
  • Kdo zabije frázi, vykoná dobrý skutek.
  • Mnozí lidé čtou jenom proto, aby nemusili myslit.
  • Dvojjazykost vede snadno k dvojjazyčnosti.
  • Aztekové v Mexiku a Inkové v Peru patří týmž právem do dějin jako staří Egypťané a Assyrové.
  • Nejslabší verš Kollárův je: Slavme slavně slávu Slávův slavných.
  • Přihlouplí lidé by se neměli graduovat.
  • Lidé tě mají konečně za to, zač se vydáváš.
  • Pravé vědě není nic malicherným.
  • Pokud máme zdraví a budoucnost, nedbáme o ně; teprve tehdy se o ně staráme, když počínají prchati.
  • Kdo chce jenom jedno a vždy jenom toto jedno, ten ho také dosahuje.
  • Neodhodlanost je horší než nečinnost.
  • Čtení, psaní a počítání nedělá vzdělaného člověka, právě tak, jako nůž, vidlička a lžíce nedělají oběd.
  • Učiň se jenom užitečným člověkem a najdou tě.
  • Ruské dějiny jsou vlastně dějiny tří řek: Dněpr (s Kyjevem) dal Rusku ráz byzantský, Volha (s Moskvou) asijský a Něva (s Petrohradem) evropský.
  • Veřejné mínění dělají ti, kteří ho potřebují.
  • Podle čínského rozumu hodí se každý dobrý literát ke všemu.
  • Chceš-li dosáhnouti mnoho, nežádej nic.
  • Chceš-li mít pokoj, musíš napřed sám pokoj dávat.
  • Němci mají pobožné psy, koně atd.
  • Strany počínají, kde přestává myšlení.
  • V Kronštatě se sešli vojáci a mluvili o míru; v Tuloně se sešli zase vojáci a zase mluvili o míru.
  • Člověk docela zdravý je poloviční dobytče, říkal nemocný Heine.
  • Jak klidny by byly volby, kdyby běželo voličům jenom o zásady!
  • Historická pravda muže býti největší lež.
  • Je ještě štěstí, že bohatí nemohou brát chudým spánek.
  • Spokojenost je také příčinou k nespokojenosti.
  • Jak dlouhým by musil býti život, aby se nám nezdál krátkým?
  • Sotva kdo tuší, jak málo k živobytí potřebujeme podle výpočtu boháčů.
  • Co mládí nejvíce závidíme, je jeho neznalost lidí.
  • Všecko, i chůze člověka mění se s jeho novým stavem.
  • Každý lituje po desíti letech, co opominul před desíti lety.
  • Nic není pro jméno mladé ženy nebezpečnější než míti starého muže.
  • Jsou oči, které nevidí bídy.
  • Ztráta illuse nás bolívá více, než ztráta skutečné věci.
  • Mluvím-li dobře o svém bližním, mluvím o sobě; mluvím-li o něm zle, myslím na jiné.
  • Pouhým tvrzením nikoho nepoučíš.
  • Kdo chce čísti jazyky slovanské, musí u nás znáti napřed — německy. (Masaryk).
  • Kdyby lidé mohli a chtěli mluvit a psát plnou pravdu, obrátili by svět na ruby.
  • Němci mají rusy a Rusové mají prusáky (šváby).
  • Rád bych věděl, kam by byl Dante strčil onoho básnika, který napsal verš: O bože, všecky nároky.
  • Nejsnadnější bývají hádky v novinách: jeden řekne co chce a druhý také.
  • Kolik bochníků chleba bychom dostali za to, co ročně v Rakousku prokouříme (úloha pro národní školy).
  • Zeptej se vědce, proč se stal z českého Matějky polský Matějko a ne Maciejka a on ti odpoví: To nestojí v Gebaurově hláskosloví.
  • Američanu nejsou dějiny nic, přítomnost je mu všecko.
  • Kdo byl otrokem peněz, nebude snadno jejich pánem.
  • Hospodský bývá obyčejně uvědomělejší než jeho hosté.
  • Žili jsme mnoho ve vybájené minulosti.
  • Dělení práce půjde tak daleko, že budou professoři dějin pro 14. století, pro 15. století atd.
  • Mnozí hostinští mají původní plzenské; a co mají ostatní?
  • Kdo ví, nejsou-li mnozí z nás potomci nějakého neznámého předhistorického národa.
  • Žebrání bývalo kdysi ctností; nyní se žebráci zavírají.
  • Čas, zdá se, zabíjí i zločiny.
  • Kdo si vybírá čtení podle dějin literárních, ten se často napálí.
  • Lidé nepíšou, jak chtějí, ale jak musejí.
  • Reknu-li dějiny, nemyslím na dějiny.
  • Studium gymnasijní není mnohem víc než hra na římské vojáky.
  • Čím ho více jmenují, tím ho méně čtou.
  • Dobrá předsevzetí máme činiti v pravý čas a v pravé míře.
  • Potřebuje-li nějaké sto lidí takovou a takovou knihu, proč si ji nedají sepsat?
  • Móda se neřídí nikdy rozumem: proto je všemohoucí.
  • Pravda vychází od jednotlivců.
  • Přijde-li chudák k lakomci, vidí, že jsou ještě chudší lidé než on.
  • Štítný a Hus byli vrstevníci, a přece se zdá řeč Štítného o sto let starší než Husova. Kdo nám to vyloží?
  • Fanatismus je silná víra v cizí slova.
  • Přibývá slov, při nichž si lidé nic nemyslí.
  • Přijdou-li k tobě zloději, nekřič: zloději! ale křič: hoří! a hned se sběhnou lidé.
  • Brusiči nám ukazují, jak nemáme psát; ukažte nám raději, jak máme psát.
  • Mravní podpora bývá laciná a protektorát ještě lacinější.
  • Kdyby mohli hlupáci chytráky pozavírat!
  • Stilistika je nauka, která nejedná o slohu.
  • Kdo by mluvil přísně podle grammatiky, přišel by jistě na jisté oddělení.
  • Bujný oř je mluva naše — bohužel.
  • Psát můžeš jak chceš; ale mluvit musíš, jak chtějí druzí.
  • Nic není tak převráceného, co by se nemohlo státi módou.
  • Dělat propagandu dolů není těžko; ale nahoru.
  • Rád bych věděl, co by dělal cikán s millionem peněz.
  • Místo: chodil jsem do školy, říkají raději: študoval jsem.
  • V Americe, v tomto ráji žen, naříkají si ženy nejvíce na své postavení.
  • Ochudit boháče není ještě obohatit chudáka.
  • Politika je snad jediné řemeslo, kterému chce každý rozumět sám od sebe.
  • Čím více stát lidi vyrovnává, tím různější hlavy jim rostou.
  • Udělejte mě pánem vyučování a já vám přetvořím svět. (Leibniz.)
  • Pouhými novinami se nikdo nevzdělal.
  • Negativní chvála bývá upřímnější.
  • Pro všecko najdou lidé příčinu, jenom že málo kdy pravou.
  • Kdo povrhuje lidmi, tím zajisté také někdo povrhuje.
  • Neúspěchu lidé neodpouštějí.
  • Před luzou utečeš nejbezpečněji do chrámu slávy.
  • Pomalu bude celý svět jedno tržiště.
  • Kdo se obírá důkladně maličkostmi, nemá na velké věci času.
  • Krátký obsah Nového Zákona jest: Přijď království tvé!
  • Je přirozený zákon kompensace (vyrovnání).
  • Mnohý, kdyby se mohl potkati jak byl před dvaceti nebo více lety, dal by se okamžitě zavřít.
  • Životní program mnohých lidí je: Až budu mít dost, praštím tou ševcovinou o zem.
  • Ubohá rodina! Onehdy se jim nastudil pes.
  • Člověk miluje nejvíce ten kus země, který patři jemu.
  • Veřejné mínění plodí moc a moc plodí veřejné míněni.
  • Klopštokovi neuměl německy ani Siller ani Goethe.
  • Kdo myslí, že ví už dost, ten bude věděti čím dále tím méně.
  • Politické poměry jsou i v nejmenší vesničce.
  • Kdyby nějaký šelma vydal snář obrácený vzhůru nohama, najde také dost kupců.
  • Kdy nebyla doba přechodní?
  • Bezpráví v právo obrací čas.
  • Proč se neujal sloh Palackého (pro naše gymnasisty).
  • Kdo nic neví, toho nie nebolí.
  • Není celý svět perpetuum mobile (věčný pohyb)?
  • Kolik jmen dali už lidé našemu století (látka pro feuilleton).
  • Nejelegantnější národ snese výrazy jako pet-de-nonne, pet-en-l’air.
  • Při vydávání mnohých klassikú má nejvíce práce — sazeč.
  • Lidé se těší — slovy.
  • Kdo vynašel vrzavé boty, rozuměl své době.
  • Od špatného lékaře není apelace.
  • Žádný učenec nevymyslí to co lid.
  • Všichni opravcové světa pohořeli.
  • Jednomu počíná člověk baronem, druhému teprv — ekipáží.
  • Chtějí-li lidé něco hloupého, chtěj ty něco ještě hloupějšího a bude ti dobře.
  • Tituly budoucích časopisů kteréhokoli jazyka : Opium, Lovec inserátů, Opisovač a střihač, Vydřigroš, Držhubu, Příživník, Vrták, Pojďme na židy, Chameleon, Tak to dál
  • nepůjde atd.
  • Němci to nepřivedli ani na vlastence.
  • Rytířství ukazuje, co z člověka udělal — kůň (ritter a reiter je původně jedno slovo).
  • Paní hejtmanka chce, aby jí paní nadporučíkova salutovala.
  • I pomocí češtiny se může člověk poněmčit.
  • Knihy s dobrými předmluvami nebývají nejlepší.
  • Kdyby nás za ta dlouhá gymnasijní léta byli aspoň naučili vážiti si grammatiky Dobrovského, ale ani toho nebylo.
  • Vypisují ceny na různé povídky, kterých je beztoho všude dost. Vypište raději cenu na kratičké dějiny české (3—5 archů), z nichž by obyčejný čtenář více pochytil než z celého Tomka.
  • Miluje národ a své lidi platí co nejhůř.
  • Kdo se zabývá jazykem, nemívá kdy zabýváti se otázkou jazykovou.
  • O Nejedlých musí náš žák aspoň něco věděti. O Leibnicovi, Cervantesovi atd., z nichž každý přesahuje oba Nejedlé aspoň tisíckrát, nepotřebuje vědět nic.
  • Nakladateli je ten spisovatel nejlepší, jehož spisy nejlépe jdou.
  • Mnohým radit je snadno, poradit jednomu těžko.
  • U velkých měst počíná venkov tam, odkud nevidět město.
  • Fysika je snůška nejdůmyslnějšich vynálezů.
  • Jenom tím se drží svět, že jsou různí lidé.
  • Stará líšenská škola (před 35 lety) vyhlížela jako světnice po - maďarské volbě.
  • Ženských pomníků je málo.
  • Čím máš více ohledu k lidem, tím ho méně mají k tobě.
  • Nechceš-li nic zbytečného koupit, nechoď na trh.
  • Kolik lidí nemá ani zdání o tom, čemu vyučují!
  • Dcera ví lépe než otec, kolik dostane věna.
  • Celí blázni nejsou tak nebezpeční jako poloviční.
  • Nóbl hospoda je v Brně ta, kde má hospodský hodně mnoho peněz a prodává draho hodně řídké víno a svítí hůř než v kriminále.
  • Slovo vlastenec může časem nabýti netušeného významu.
  • Nebojím se toho, co netrvá věčně.
  • Hodní lidé se rychle poznají, nehodní se musejí studovati.
  • Sklepnice k myslivcovi: Měl jste to tuhý den, pane fořte, tak se potit! Myslivec: Ba že; byl jsem v městě u soudu a musil jsem celou čtvrt hodinu mluvit pravdu.
  • Jenom škola života dělá filosofy.
  • Filistr je ten, kdo má jiné libůstky než ty.
  • Veliké uměni má ten, kdo umí své umění náležitě udati.
  • Kdo chceš spořit, hleď napřed, abys měl z čeho.
  • Pravda leží mimo sekty.
  • Nesvědomitý člověk myslí, že je rozumnější než svědomitý.
  • Snář, gratulant a ještě nějaká ostuda stačí uživit nakladatele.
  • Dokud vidíš okolo sebe samy rozumné lidi, nejsi tuze rozumný.
  • Co ukážete v Brně cizinci? Macochu a Slavkovské bojiště.
  • Nikdo ti nebrání, abys se stal třeba ministrem.
  • Jenom ten umí dobře česky psát, kdo se sám učil, ne ten, koho učili.
  • Vezmi jednomu člověku 100.000 zl. a budeš zavřen; vezmi mnohým po šestáku 200.000 a přijdeš do říšské rady.
  • Některý výtečník je jako panský zajíc: napase se na selském, maso sní velkostatkář, kůži dostane žid a na národa roli dědičné zůstanou bobky (dr. V. Řezníček.)
  • Jest vynálezem různých planých osobních lichotníků a řečníků tvrzení, že jsme se počátkem tohoto století vzkřísili, z mrtvých vstali k národnímu životu. (Týž).
  • Zřídil jsem v Truhlanticích továrnu na lak, vypravuje německý fabrikant Hrouda u Řezníčka, město to je národně česky posedlé a proto dám své fabrice český národní nátěr. Budu dřít Čechy. Budu dělat Čecha. Je to laciná reklama. Koupil jsem si tuto maškaru (čamaru), a zaplatil jsem českým novinám výpalné a budupilně, jako národní lakýr, lakovat Čechy.
  • Pověz mně, jaké čteš noviny, a já ti povím, kdo jsi.
  • Události současné si pamatujeme nejlépe, když je svazujeme s příběhy svého vlastního života: mnemonika egoismu.
  • Ze skutků poznáváme člověka lepe nežli spisovatele ze spisu jeho.
  • Kdo mění myšlení lidí, mění svět.
  • Poctivý spisovatel málo vydělá — tak na komisárek.
  • Říkají tomu pravopis a je to špatnopis.
  • Byl u intelligenční zkoušky a ptali se ho na — Kambysa!
  • Kdyby nebylo sedláků, nebylo by státu.
  • Jsou lidé, kteří nedělají nic jiného než co vidí na jiných.
  • Tituly rozdává zemský výbor, a poslední sklepník také.
  • Bozumnému člověku je málo která otázka hloupá.
  • Největší obtíže bývají tam, kde jich nehledáme.
  • Tiskařské černidlo mělo by býti svátečným rouchem myšlének.
  • Věci jsou pořád stejné; jenom my o nich měníme své myšlení.
  • Žbánková politika se neprovozuje toliko v hospodách.
  • Někteří lidé jsou počestní jenom z opatrnosti anebo z pohodlí.
  • Lakomec nadává na lékaře, aby ho nemusil zavolat a platit.
  • Lakomec má strach, že se Lublaňanům dostane snad příliš mnoho peněz a že jemu tím něco ujde.
  • Co je Bismark a co Moltke před žbánkovým politikem !
  • To, co bylo, vykládá nám to, co je.
  • Nová slova jsou jako nezralé ovoce, nechce se do nich kousnout. (Jinak u nás. Sazeč).
  • Jaký rozdíl mezi dějinami, kterým jsme se učili a které jsme zažili!
  • Mnohý učitel poví nejvíce tím, co řekne vedlejšího.
  • Pravému lakomci peníze voní.
  • Nejvíce zákonu je vydáno proti lidské chtivosti.
  • Kdo chce vítěziti jenom morálně?
  • Jsou dvojí lidé: jedni myslí dobrovolně, druzí teprve až musejí.
  • Kdyby lidé uměli veřejným řečníkům klásti otázky, mluvil by málo kdo.
  • Veliká je daň hlouposti.
  • Schůze lidu nahradí mnohému mnoho insertů.
  • Neznám nic hroznějšího, než kdyby mně někdo předpověděl mou budoucnost.
  • Všecko by počeštil, jenom sebe ne.
  • Peníz nikdy neřekne: dosti.
  • Věděl to, pokud to neuměl definovat.
  • Příliš pravidelné věci jsou nepřirozené.
  • Naše dějiny jsou vlastně ukázky dějin.
  • Rád bych věděl, kolikrát může být člověk na př. v Brně za den napálen.
  • Dějiny ukazují, jak se člověk měnil.
  • Kdo nemá ducha, mívá mnoho anekdot.
  • Potřebuje-li město mnoho peněz, prodávej hodně draho „majetnictví“ svých ulic.
  • Dobrovolné daně nejvíce vynesou.
  • Nejdříve uvidíš u jiného, čeho nemáš sám.
  • Srovnejme životopisy v našem slovníku naučném s životopisy ve slovníku Meyerově a najdeme tu veliký rozdíl. Který?
  • Myšlénky jsou jako stín; čím se více připozdívá, tím jsou delší.
  • Čím to, že je kavárna demokratičtější než hostinec?
  • Pro národní školy. Někdo rozdá denně sklepníkům 12 kr.; na jakou sumu mohl by se za tyto peníze pojistit?
  • Nejvíce se chlubí rozumem, kdo ho má nejméně.
  • Řeč je věrnější obraz národa než literatura.
  • Zprávy o pohřbech mluví nejvíce o živých.
  • U nás přednášejí nejvíce ti, kteří to nejméně umějí.
  • Nejlepší bývá vesnice, z níž se do novin nepíše.
  • Těžké je v řeči to, co se málo kdy mluví.
  • Přečti si ročně jednu dobrou knihu a budeš vědět dost.
  • Kdo má nejlepší sloh? Kdo mluví tak, jak myslí.
  • Čím více spasitelů, tím méně spasených.
  • Vždy se mluvilo více o filosofech než o filosofii.
  • Tajiti některé své chyby stojí více práce než jim odvyknouti.
  • Co byste řekli tomu, kdo by nám diktoval: ode dneška budete vyslovovat česká slova s přízvukem na poslední slabice. Co jiného byla u nás časomíra?
  • Věda je množení platných vědomostí, nikoli opakování starých, třeba sebe lepších věcí.
  • Jak je jeden, tak je jich mnoho.
  • Neschází mnoho a nejeden se bude legitimovat jako vlastenec škatulkou matičních sirek.
  • Čím zřetelněji ukazuješ lidem, že ti na nich nezáleží, tím větší respekt mají před tebou.
  • Nikdo se nenarodil Němcem.
  • Mnohý je jenom proto veliký, že umí okolo sebe shromáždit malé lidi.
  • Národ, který pozbyl citu pro svůj jazyk, je zralý pro jazyk jiný.
  • Učitelská čeština je jako otrhaná loutka s vyvrácenými údy.
  • Proč balamutil rukopis kralodvorský tak dlouho celou Evropu? Proto že byly jeho překlady lepší než originál.
  • Kdo tě může zničit, když ne ty sám?
  • Na tchyně dělávají vtipy nejraději ti, kteří jich nemají.
  • Nikomu nejsou lidé vděčnější než tomu; kdo je rozesměje.
  • Nic nedělá tak starým, jako přílišné snažení zdáti se mladým.
  • Většina rodičů napravuje na svých dětech své vlastní chyby.
  • Špatné příklady působí lépe než dobrá pravidla.
  • Mnohým mluviti je snáze než několika.
  • Některé tajemství zvíš nejbezpečněji tím, že se po něm neptáš.
  • Kdo ti dá dobrou radu, dej mu hned dvě a budeš mít pokoj.
  • Není slavný ten, kdo dovedl velikou věc, ale ten, o kom to mnozí vědí.
  • Z obou manželů zná každý velmi dobře povinnosti druhého.
  • K dobrému obědu patří černá káva, doutník a trochu politiky.
  • Je také bezejmenná nesmrtelnost.
  • Filosofie by měla býti svědomím své doby.
  • Sobcům je zdvořilost zákonem, dobrým lidem přirozeností.
  • Dobrému překladu dobře rozumět prospívá desetkrát více nežli ledabylé hmoždění s originálem.
  • Malá lež tě dovede dál než velká pravda.
  • Nevěř ženám, které málo mluví, ani mužům, kteří mluví mnoho.
  • Bůh ví, o kolik řečí bude Evropa za sto let chudší.
  • Kdyby noviny vycházely zítra, kdoby je četl?
  • Hloupost se tlačí do předu, aby byla viděna; rozum ustupuje, aby se díval.
  • Snáze přemůžeš cizí sílu než vlastní slabost.
  • Strana nestranných není veliká.
  • Jsou dvojí dělníci: jedni si ustanovují cenu své práce sami; druhým se mzda vyměřuje od jiných.
  • Člověk musí hodně sestárnout, aby všeličemu nerozuměl.
  • Pokud jsi neporovnal svou řeč s jinou řečí, neznáš ji.
  • Největší slovník by daly všechny fráze, které kdy promluveny neb napsány byly.
  • Špatnými knihami vydělá nakladatel nejvíce.
  • Kolik špatných grammatik vyšlo po dobré grammatice Dobrovského!
  • Kdo nám krátí čas, ten nám prodlužuje život.
  • Pověsti často napravují, co pokazily dějiny.
  • Nejlepší knihy mívají málo kdy mnoho vydání.
  • Kdyby se vlohy člověka obrážely ve velikosti jeho hlavy, viděli bychom hlavy od špendlíkové pálky do panského stohu.
  • Kdo neumí býti v pravý čas starým, kazí sobě ostatní život.
  • Není, tak se zdá, jemnějšího zkusidla našich vloh než je slovník, který v sobě nosíme.
  • Kolik je těch, kteří žijí podle zásad, jaké hlásají ?
  • Počátek moudrosti: počni myslit sám.
  • Kdo nic neumí, chlubí se aspoň svými studiemi.
  • Nové učení je někdy nové balamucení.
  • České zboží se překládá solide Ware.
  • Ztracená bitva je mnohdy jenom ta, o níž myslíme, že je ztracena.
  • Každý lump vypadá z blízka lépe než z daleka.
  • Poslední vůle je někdy prvním dobrodiním.
  • Mínění jiných nás překvapuje tehdy, když se shoduje s naším.
  • Lidé pomlouvají, aby vzbudili důvěru.
  • Tam nám slibují jiný život, tu nám odpírají kůrku chleba.
  • Kdyby se všecka naše přání vyplnila, běda potom našim vrstevníkům!
  • Každý by chtěl přetvořit svět tak, aby na něm bylo místo hlavně pro něho.
  • Pozoruj sebe samého a budeš satirikem.
  • Mnozí myslí, že nestárnou, poněvadž jejich pošetilosti mládnou.
  • Zdá se, že byla lidem dána řeč proto, aby slibovali.
  • Je veliký rozdíl mezi tím, co člověk je a čím je.
  • Kdyby nebylo slova rovnoprávnost, nevím, o čem by někteří lidé mluvili.
  • Jsi vždy mučeníkem svých chyb anebo svých ctností.
  • Pokud se bude zkoušet toliko vědění a ne umění, potud budou dostávat největší osli eminence.
  • Nemá-li tvůj sluha co dělat, je čas, abys mu přidal jiného na výpomoc.
  • Čím déle tím více mluví lidé za sebe a ne ze sebe.
  • Žádný pro dobré zemské cizozemec do české země se neobrací. — (Kornel Všehrd okolo roku 1500).
  • Skromnost je jenom tenkráte ctnost, neděláme-li z ní ctnosti.
  • Na největší vynálezy nevzali si lidé patenty.
  • Jsou ženy, které nemohou sestárnout.
  • Je více národních hostinců než národních hostinských.
  • Jeden složí písničku a mnozí ji zpívají.
  • Jeden zapřažený pes nadělá více hluku než čtyry páry táhnoucích koní.
  • Francouzům leží Brno u Slavkova.
  • Rád bych věděl, o kolik generací předstihl muž ženu.
  • Nejvíce se pokoupí knih, o něž kritika nezavadí.
  • Proč týráte učitele logikou a psychologií? Což nevíte, že mnozí z těch, kteří o nich psali knihy, o těchto věcech neměli ani zdání?
  • V knihách nenajdeš skoro nikdy to, co v nich hledáš.
  • Překlady jsou dvojí: některé jsou lepší než originál, mnohé jsou horší.
  • Nač lidé nejvíce nadávají, po tom mnohdy nejvíce baží.
  • Geometrii se uč tak dlouho, až umíš geometricky myslit.
  • Kolik si dáváme práce, abychom si opatřili trochu oddechu!
  • Jednou ve svém životě myslíme, že umíme všecko: když se počínáme učit abecedě.
  • Poslední čest, kterou vzdáváme mrtvým, bývá někdy první.
  • Chceme-li potkati náhodu, vyhne se nám.
  • Nesmrtelnost je nejdrzejší útěcha.
  • Bylo by snadno skrýti svou povahu, kdyby ji naše činy neprozradily.
  • Abychom ospravedlnili darebáctví, dovoláváme se nezřídka šlechetných pohnutek.
  • Nikdo jiný než blázen nemá odvahy ukázati se takovým, jakým je.
  • Dolů ti pomůže ledakdo, ale nahoru!
  • Bylo by snáze učinit! všecky lidi bohatými než spokojenými.
  • Bohatí jsou vždy spokojeni s osudem chudých.
  • Nelítostný člověk vidi v každém neštěstí osobní vinu.
  • Málo kdo umí uživati přítomného štěstí.
  • Jistota smrti je někdy jedinou útěchou tohoto života.
  • Svými chybami pohánějí velcí duchové malé.
  • Jakých obětí by byli lidé schopní, kdyby opravdu věřili v budoucí život!
  • Boj o život bývá teprve tehdy zoufalý, když je už marný.
  • Pokud budou na světě bohatí a chudí, potud si budou lidé másti rozumné a hlupáky.
  • Ještě jednou tolik zákonů neobsáhne všech našich neřestí.
  • Nejhůře se posuzují ti, kteří se neumějí přetvařovat.
  • Člověk potřebuje pochvaly skoro tak jako pokrmu.
  • Stáří nám prodlužuje dny a ukracuje leta.
  • Zbav se všech předsudků a budeš osamocen.
  • Podle skutku posuzujeme člověka, podle pohnutek jeho povahu.
  • Kdyby měly rady větší cenu, lidé by jimi více skrblili.
  • Nedůvěra udržuje vzájemnou vážnost.
  • Tolik nenahraditelných lidí již odešlo a svět posud trvá.
  • Mnohým závidíme to, nač si stěžují.
  • Boháči žijí podle svých prostředků, ale nedávají podle nich.
  • Kdyby lidé mohli, rozdělili by i vzduch mezi sebe.
  • Nedbalému dlužníkovi pokládáme všecko za luxus.
  • Očekávej vždy nevděčnost a nebudeš sklamán.
  • Zřídka pozorujeme vážnější tváře než při čtení jídelních listů.
  • Potud máš přátele, pokud jim nedopustíš, aby přátelsky jednali.
  • Kdyby se vyplnila všecka přání jednoho člověka, co by zbylo ostatním?
  • Každý mluví dvojím jazykem najednou: nahlas a potichu.
  • Někteří spisovatelé děkují za svou slávu ustavičným útokům kritiky.
  • Mnozí mají za to, že myslí a oni si toliko vzpomínají.
  • S věkem se vyzuje člověk z vychování a vrací se k přírodě, ale k své.
  • Nic není u nás přirozenějšího nad spánek.
  • Málo kdo píše s nadáním; ale kolik jich čte s nadáním.
  • Kdyby nebylo majetku, obešli bychom se bez mnohých ctností.
  • Člověk střídmý je pravý labužník.
  • Šťasten, kdo nezná lidí.
  • Kdo naslouchá řečem mimojdoucích, slyší nejčastěji dvě slova: Já a peníze.
  • Nikdo nemá toho místa, které myslí, že zasluhuje.
  • Kdyby byla svobodná vůle, kdo by přišel na tento svět, kdo by z něho odešel?
  • Bylo by brzo po chudobě, kdyby se tudy boháči mohli ještě více obohatit.
  • Bohatému je chudoba ostatních zákonem přírody.
  • Už mnohým se podařilo, uchlácholit své svědomí.
  • Společnost se podobá maškarnímu plesu, kde nikdo škrabošku nesnímá.
  • Kdo se haní, očekává, že mu bude odporováno.
  • Mnozí by četli rádi bibli tak: V potu tváří jiných jísti budeš chléb svůj.
  • Za naší doby potřebuje člověk jenom jednu ctnost: peníze. Potom má také ostatní ctnosti.
  • Nejméně sobecký skutek našeho života je náš testament: zapomínáme v něm docela na sebe.
  • Lakomství přichází vždy pozdě: teprve, když je tu přebytek.
  • Člověk nikdy nemyslí, že je mladý, on si na to jen vzpomíná.
  • Který luxus je největší? Míti srdce.
  • Docházíme konečně toho ideálu, že nemáme žádného.
  • Msta je ještě podnikavější než láska.
  • Nic nedáváme tak štědře jako své ruce, ale prázdné.
  • Jak bys byl šťasten, kdybys věděl, kolika nebezpečím jsi dnes ušel.
  • Čím méně svědomitosti povinnost vyhledává, tím svědomitěji ji plníme.
  • Jedině peníze nepotřebují odporučení.
  • Obětuj se dlouhá léta a odpočni si jenom den a budeš lidem sobcem.
  • Idealismus je ctnost nezkušenosti.
  • Zdá se, že bylo dáno lidem náboženství proto, aby se nenáviděli.
  • Kain a Abel, v těch dvou jménech jsou celé dějiny lidstva.
  • Zdá se, že ctižádost počíná teprve tam, kde se chtěla zastavit.
  • Jenom jedna láska je stálá: nešťastná.
  • Boháči nepotřebují ničeho tak jako chudoby.
  • Málo kdo rozumí víc než svému řemeslu.
  • Pravá bída nastává teprve, když jsme pozbyli naděje.
  • Mnoho spisovatelů by se více četlo, kdyby byli méně psali.
  • Našimi nepřáteli jsou často ti, kterým jsme povinni uznání, anebo kteří jsou je povinni nám.
  • Máme jenom přátele z mládí a časem shledáváme, že ani těch není.
  • Maličcí a hrbatí chodívají hodně zpříma.
  • Všem nepomůžeš! říkají mnozí a nepomohou nikomu.
  • Kdo nic neví, musí všemu věřit.
  • Rodiče odpouštějí svým dětem velmi neradi ty chyby, které jim sami vštípili.
  • Kde počíná marnivost, tam přestává rozum.
  • Kdo chce vejiti do shromáždění vznešených lidí, musí býti ve fraku, v uniformě anebo — v livreji.
  • Chudáci rádi darují.
  • Co nazývají lidé nejraději hloupým? Co je rozumné a čemu nerozumějí.
  • Lidé tě mají bud za lepšího anebo za horšího než jsi.
  • Chceš vědět, jak o tobě smýšlí tvůj známý? Poslechni, co mluví o lidech, kteří jsou více než ty.
  • Nejedna pravda vyšla z bludu.
  • Velicí lidé tvoří veliké věci, dobří lidé trvalé.
  • Člověk s velkými myšlénkami je nepohodlným sousedem.
  • Nejmenší hříšníci činívají největší pokání.
  • Říci, co si myslíš, je někdy největší pošetilost a někdy největší uměni.
  • Falešní proroci mají vždy fanatické přívržence.
  • Kdo nikdy nezbloudil, neodchýlil se nikdy od hlavní silnice.
  • Lidé dobře vychovaní nemluví ve společnosti ani o povětrnosti ani o náboženství.
  • Kdo mnoho zkusil, nemusí být ještě zkušený.
  • Kdo neměl nikdy úcty, nikdy jí také nevzbudí.
  • Bylo by veta po společnosti, kdybys mohl každému číst jeho myšlénky na čele.
  • Ženská otázka je z velké části mužská otázka.
  • Zrnko je poslední článek dlouhého řetěze myšlének.
  • Pověz ponejprv, co se rozumí samo sebou a budeš nesmrtelný.
  • Nynější lidé jsou pokolení tupičské: nevidí Achilla, vidí jenom jeho patu.
  • Nikdo nevyvedl nic řádného, kdo nechtěl vyvést něco mimořádného.
  • Náhoda je zakuklená nevyhnutelnost.
  • Jenom vysoká mysl se raduje z úspěchů jiného, po nichž sama bažila.
  • Pýcha je plebejská neřest.
  • Rozumnější ustoupí. Smutná pravda. Na této pravdě se zakládá světovláda hlouposti.
  • Čím se více miluješ, tím jsi sobě větším nepřítelem.
  • Nic nepromeškáváme tak důkladně, jako příležitost, která se nám denně naskytuje.
  • Čekati se naučíme obyčejně teprve tehdy, kdy už nemáme čeho očekávati.
  • Je-li víra, která přenáší hory, pak je to víra ve vlastní sílu.
  • Kdo věří v svobodu lidské vůle, nepoznal nikdy lásky ani nenávisti.
  • Většinu napodobitelů láká to, čeho nelze napodobit.
  • Boháč není chudému nikdy velkomyslným.
  • Nejvíce shovívavosti ukazuje, kdo jí nejméně potřebuje.
  • Kdo se nepamatuje zřetelně na své vlastní dětství, není dobrým vychovatelem.
  • Domnělé choroby jsou nejhorší.
  • I nejskromnější člověk má se za více, než zač ho má jeho nejlepší přítel.
  • Myslíš, že to musíš, a ty to chceš sám.
  • Mladost se učí, stáří rozumí.
  • Velmi rádi odpouštíme pošetilosti, jichž se někdo dopustil k vůli nám.
  • Buď pánem své vůle a sluhou svého svědomí!
  • Neboj se těch, kteří se hádají, ale těch, kteří se vyhýbají.
  • Prou-li se dva hodní lidé o zásady, mají oba pravdu.
  • Býti rozumným znamená někdy býti zbabělým.
  • Kdo o své skromnosti ví, ten už není skromný.
  • Nejlepším důkazem každého umění je: udělej to!
  • Bylo by na světě mnohem méně zlého, kdyby se zlé nepáchalo ve jménu dobrého.
  • Kdo vám káže nenávist, ten vás nespasí.
  • Místo nestranného člověka je mezi dvěma stolicemi.
  • Čím je kdo nevzdělanější, tím rychleji se umí vymlouvat.
  • Pošetilí lidé mluví hlouposti a rozumní je dělají.
  • Hotentotům není slavným ani Napoleon.
  • Sláva drobných lidí se jmenuje úspěch.
  • Kdo už nepovažoval to, co si troufá, za to, co by dovedl?
  • Podceňujeme to, co máme a přeceňujeme to, co jsme.
  • Naše vědomosti záležejí z toho, čemu jsme se naučili a z toho, co jsme zapomněli.
  • Šťastni otroci jsou největší nepřátelé svobody.
  • Nejbezohlednější jsou lidé, kteří v životě nedbaji ničeho tak, jako svého pohodlí.
  • I nejmenší světélko má svou atmosféru.
  • Lékaři jsou nenáviděni buď z přesvědčení, buď z přílišné hospodárnosti.
  • Když se móda stala všeobecnou, přestala býti módou.
  • Svět patří těm, kdo ho chtějí; kterým by měl náležet, ti jím opovrhují.
  • Za nic nejsme tak vděčni, jako za vděčnost.
  • Jenom velice rozumní lidé užívají svého rozumu netoliko k psuzování jiných, ale také sebe samých.
  • Vidíme-li jenom to, co si přejeme viděti, jsme blízcí duševní slepoty.
  • Někdo neví dost, mnohý ví příliš mnoho.
  • Smíš jinak smýšlet než tvá doba, ale nesmíš se jinak oblékati.
  • Nejvíce se opíráme o zábradlí, které se boří.
  • Nejvíce jsme učinili tehdy, kdy jsme myslili, že jsme vykonali málo.
  • Nabízené ochoty jsou často prosby.
  • Smuteční šaty jsou ženám první útěchou v smutku.
  • Někdy litujeme s radostí.
  • Jak si opatříme nové požitky? Tím, že zmenšíme staré?
  • Potřebujeme nové uměni: pro ctizadostivce bez nadání.
  • Rádi darujeme tomu, kdo může více dáti než my.
  • Chce-li se ukázati neštěstí v celé velikosti, přijde teprve v stáří.
  • Vkus dozrává obyčejně teprve tehdy, kdy vše ostatní už vadne.
  • Mnozí se živí otázkou, jak zachrániti chudinu, aby se jí nemusilo pomáhati.
  • Jenom ten užívá života, kdo ho zmaří malichernostmi.
  • V každé škole se učíme některým užitečným a mnohým zbytečným věcem.
  • S číslem lidí se rodících roste jejich neschopnost.
  • Kdo číhá na den, zmešká dobu.
  • Luxus chudých dojimá mnohdy více než chudoba sama.
  • Jenom pretendenti ukazují, jak velice lze milovati lid.
  • Veřejné mínění bývá nejpevnějším svazkem manželství.
  • Kdo chce poznati všecky své chyby, musí schudnouti.
  • Kdo lichotí, ten žebře.
  • Zamlčíme zřídka, že mluvíme neradi o svých dobrodiních.
  • Zákony jsou nejspolehlivější mravokárci.
  • Pomluvy nenudí nikdy.
  • Děláme si pořád starosti, abychom neměli starostí.
  • Nebezpečí zrušuje rozdíly stavů, bezpečí je opět obnovuje.
  • Všecky nepravosti jsou ochotny spěchati bídě na pomoc.
  • Rádi se obětujeme výnosným povinnostem.
  • Jsou zákony, které patří na lavici obžalovaných.
  • Skoro každý menší se nadouvá víc než ten velký (řeklo děvče v Bílovicích.)
  • Bohatý je ten, kdo má vždy o nějaký groš více než potřebuje.
  • Často nás nezajímá věc tak jako to, co o ní mluvíme.
  • Čeho neznáme, tomu se klaníme.
  • Fakta nás pobuřují více než nejnebezpečnější zásady.
  • Železnice nerozvážejí jen zboží, nýbrž i myšlénky. (Masaryk.)
  • U nás je netoliko řečník, ale každý mluvník politikem. (Týž.)
  • Strany nerozvažují, pouze cítí.
  • Jí-li sedlák kuře, je buď kuře nemocno anebo sedlák.
  • Na nic nemyslíme více než na to, co bychom nejraději zapomněli.
  • Nejeden slibuje, co musí splnit jiný.
  • Čtvrtý stav neobsahuje toliko dělníky, nýbrž také lenochy.
  • Žádná fráze není snad tak pravdivá jako: on kraje roli tu a tu.
  • Jeden ženáč řekl: Jsem tak šťasten, že se mi nejednou zdá, jakobych nebyl ani ženat.
  • Kultura a bída nivellisují nejdůkladněji.
  • Mnohý si zakazuje jenom proto všecku chválu, aby pochválili jeho skromnost.
  • Činiti jiné šťastnými je snáze než sebe samého.
  • Některé teorie jsou tak všeobecné, že se nehodí na žádný případ.
  • Se slušným člověkem zacházej, jak umíš: s mamlasem ale co nejzdvořileji.
  • Rádi odporujeme pravdám, které mluví proti nám.
  • Školní knihy jsou dvojí: z jedněch se ničemu nenaučíš a z druhých se ničemu naučit nemůžeš.
  • Nejvíce nenahraditelných statků má mládež: škoda že se o tom dovídá, až už lehkovážně vyměněny byly za cetky a ničemnosti, kterýchž buď jen stěží anebo vůbec nelze se více zbaviti.
  • Království boží přijde, až bude každý svému prospěchu co nejsprávněji rozuměti.
  • Kdo nikomu neublíží, a má přece nepřátele, nebývá všední člověk.
  • Frančtina je moderní latina.
  • Jsou srdce, kterými můžeš řezati diamanty.
  • Zahálka se stydí za své jméno a jmenuje sebe: privatisování.
  • Počíná nový druh literatury: literatura listáren redakcí.
  • Ne každý žaludek každé zrnko stráví.
  • Kam by dospel nadaný žák, kdyby mu ve škole nepřekáželi myslit!
  • V ukrutnosti byly všechny národy rychle na vrcholi dokonalosti.
  • Závist je zřetelné uznáváni.
  • Jsou lidé, kteří se ničemu neobdivují, poněvadž všecko srovnávají se sebou.
  • Jistí filosofi mají ducha jenom potud, pokud — jim rozumíme.
  • Dostalo se nám příliš mnoho rozumu hledě k tomu, jak ho užíváme.
  • Býti pobožným je lacinější než býti dobrým.
  • Nevděk se nám zdá čím dál tím větší nežli skutečně je, poněvadž také dobrodiní se zvětšuje.
  • Nejeden se stal malým jenom tím, že ho činili — velikým.
  • Na smrt čekáme s takovou jistotou, jakoby nikdy přijít neměla.
  • Mnozí mají čest teprve tehdy, když jim na ni někdo sáhne.
  • Ve filosofii je jedna útěcha, ta, že jeden filosof vyvrací druhého.
  • Jak bohatí bychom byli, kdybychom šetřili všude tak, jak šetříme v dobročinnosti.
  • Každá móda bývá dvakrát směšná : na počátku a na konci.
  • Nejpohodlnější vlastenectví je, býti hrdým na svou vlast.
  • Býti chudákem a spolu dobrákem je dvojí neštěstí.
  • Mezi tolika peticemi nebyla ani jedna proti řečtině ve školách.
  • Stípne-li tě komár, můžeš ho zabit; šlápne-li tě slon, neopomeň se omluvit.
  • Jsou lidé, kteří jsou vždy o několik hloupostí před svou dobou.
  • Fráze je velmoc.
  • Jsou dvojí lidé: jedni se vyučí rychle, druzí nikdy.
  • Kdo volí tvého kandidáta, je politicky zralý.
  • Nejlepší rady dává, kdo jich sám nezachovává.
  • Nejeden je bohatý, poněvadž ho mají za bohatého.
  • Kdyby byl Horác psal nářečím jenom několik mil od Říma vzdáleným, kdo by ho znal?
  • Kdo zná dějiny jedné země, zná dějiny všech zemí.
  • Kdo máš co na prodej, svolej schůzi lidu a prodáš všecko.
  • Jeden rozdává a dvacet jich bere.
  • Ještě nikdo nežádal obnovení zrušených klášterů.
  • Všech stran základem je víra.
  • Francouz je původem Kelt, jazykem Říman a jménem Němec (Frank).
  • Lidé mluví, co chtějí; ať si mluví; co je mně do toho? (Starořecký nápis).
  • Kupcovi jsou lidem sedláci, sedlákovi domkaři.
  • Naděje je záloha na štěstí.
  • I falešné štěstí budívá pravou závist.
  • Dnes se mnoho čte, ještě více píše a nejvíce zapomíná.
  • Slušný sklepník hledí na to, co hostovi předkládá; špatný sklepník hledí pryč, div nepostaví věc vedle stolu.
  • Na vzdělání schopných dcer se vydává co nejméně; na vzdělání neschopných synů co nejvíce.
  • Málo který redaktor vydal své sebrané spisy.
  • Často vedou malí duchové veliké slovo.
  • Bohatství a chudoba dělají mezinárodníky.
  • Titul nechrání před bláznovstvím.
  • Nejsou nejlepší noviny, o které se lidé perou.
  • Nejrakoustější píseň je Princ Eugenius.
  • Pokolení ředitelů a řiditelů se povážlivě množí.
  • Člověka poznáš po smíchu.
  • Kdyby šlo toliko o řeč, nebylo by sporů jazykových.
  • Malé vášně kazí velké skutky.
  • Kdo vždy mluví, nezasluhuje, aby ho druzí poslouchali.
  • Kdo se tak nese, jak je, tomu říkají originál.
  • Přirozený člověk se nehodí do salonu.
  • Nejkrásnější obrazy jsou zadarmo.
  • Učit se moudrosti nazpamět je nemoudrost.
  • Každá veliká strana bývala sektou.
  • Kolik našinců už vrátilo německou peněžní zásilku ?
  • Čím starší citát, tím se zdá pravdivější.
  • Kdo dělá nejvíce politiky, dělává jí nejméně.
  • Cesta ku slávě vede nezřídka přes mrtvolu štěstí.
  • Jenom ten se minul s povoláním, kdo žádného neměl.
  • Řeč psaná je vždy řeč umělá.
  • Čím méně se některá kniha čte, tím je slavnější.
  • Zdá se, že vojna je stav přirozený.
  • Ani smrt není spravedlivá.
  • Nakladatelé jsou dvojí: jedněm jde toliko o peníze, druhým také trochu o knihy.
  • O svou národnost se lidé tak nestrachují jako o národnost jiných.
  • Mluví-]i žebrák pravdu, nedostane nic.
  • Moderní sklepníci nemají času.
  • Rád kupuji u firem, které nikdy neinserují.
  • Jeden starý Brňák říkával: Lidé jsou dobytek, oni to tak chtějí.
  • Svůj k svému znamená: kupujte ode mne a já budu kupovat kde chci.
  • Jakmile se počne vlastenectví vyplácet, přestává býti vlastenectvím.
  • Největším trestem nejednomu redaktoru by bylo, kdyby musil všemu rozumět, co je v jeho listu obsaženo.
  • Nemrzívá nás tak, oč jsme byli napáleni, jako to, že jsme byli napáleni.
  • Dříve psávali paměti lidé, kteří se proslavili; nyní je píšou, aby se proslavili.
  • Kdo má mnoho dlouhé chvíle, rád jí trochu postoupí jiným.
  • Se svou mladostí se loučíme až do konce života.
  • S mnohými lidmi je lépe býti nepřítelem než přítelem.
  • Snadno je býti skromným, když je k tomu příčina.
  • Kdo vede proces, vyhrá kočku a přijde o krávu.
  • Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoli otevřeme knihu (Čínské přísloví.)
  • Dobrota váže lépe než půjčka.
  • Opravdu veliký člověk neodloží nikdy prostotu dítěte.
  • Některý člověk myslí, že najde štěstí tím bezpečněji, čím dál za ním putuje.
  • Mladí lidé ani netuší, jak hloupí připadají starším.
  • Ještě nikdo nedal svých dětí národně cejchovat.
  • Učiníš-li co dobrého, nezví o tom ani tvůj soused; učiníš-li co zlého, zví o tom celé město.
  • Mnohému nakladateli záleží více na obálce, než na celé knize.
  • Navlastenčil si troje poschodí a má pokoj.
  • Učil se dvakrát mineralogii a nepozná jediného kamene v brněnské dlažbě.
  • Dobré obrazy jsou ty, na kterého nemůžeme zapomenout.
  • Poctivý člověk nemá tajností.
  • Hloupost vybízí k vykořisťování.